Australský písečný ostrov Fraser Island

Ostrov se nachází ve slunečním státě Queensland cca 3 hodiny jízdy autem na sever od Brisbane a je možné jej navštívit v jakoukoli roční dobu. Osobně doporučuji podzim nebo jaro pro menší počet turistů, kteří ostrov zaplavují převážně v létě a o vánočních a velikonočních svátcích.

V 60. a 70. letech minulého století byla lokalita využívána k průmyslové těžbě písku. Po plážích se místo terénních vozidel a vyvalených turistů pohybovali obrovské těžící stroje a postupně devastovali místní unikátní pláže a písečné duny. Naštěstí, po dlouhodobých protestech místních obyvatel, byla těžba zastavena a Fraser Island se stal v roce 1992 světovou přírodní rezervací.

Jak na ostrov?

Po ostrově nevedou téměř žádné zpevněné silnice, takže jestli si chcete pobyt pořádně užít je nutné pronajmout si auto s pohonem všech čtyř kol (s 2WD vás tam nepustí), a to v nejbližších městech Rainbow Beach a Hervey Bay (od května do srpna zde můžete vidět velryby, které táhnou z Antarktických vod) nebo v Brisbane. Další variantou je využít služeb cestovní kanceláře v daných lokalitách nebo se vydat prozkoumat ostrov pěšky, což by bylo určitě zajímavé, ale fyzicky dost náročné.

Osobně doporučuji zapůjčení nadupaného terénního krále Toyoty Landcruisera nebo anglické klasiky Landrover Defender – obé s minimální komfortní výbavou, za to silným motorem a co možná největšími nárazníky, protože to jsou jediná opravdová auta.

Auto je vhodné pojistit, seznámit se s jízdou na písku, terénu, a nechat si vysvětlit pár triků jak na to.

My jsme se na ostrov vydali koncem května a strávili jsme tam 3 parádní dny, pro pořádnou prohlídku by času však bylo potřeba víc.

Před odjezdem je třeba zaplatit poplatek za kempování a povolení k vjezdu, buď v Brisbane (Queensland Park and Wildlife Service) nebo v jednom z přístavů – Rainbow Beach, Hervey Bay. Jestliže využijete služeb turistického operátora, všechno vyřídí za vás. Velmi důležité je zjistit si čas odlivu a přílivu, protože většinu času jezdíte po pláži, která je za odlivu částečně neprůjezdná. Na místě (booking lze zajistit telefonicky) lze koupit lístek na trajekt, který odjíždí z obou výše uvedených měst.

Takže teď už stačí jen dotankovat plné nádrže upustit pneumatiky zaaretovat přední kola, přepnout tlačítko 4WD nasadit si klobouk Emila Holuba, rozestřít mapu na přední sklo vozu a vjet na jeden z trajektů, který vás dopraví do divoké australské přírody.

Nejširší nabídku průvodců a map Austrálie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Divoká ostrovní příroda

Na ostrově můžete potkat spoustu různých živočichů od dinga po různé druhy želv, rypouše sloního nebo žraloka. Fauna je zastoupena subtropickým pralesem, který bojuje s písečnými dunami o svoje místo na ostrově.

Naše skupina se rozhodla vyrazit brzy ráno z Rainbow Beach, kde vcelku pravidelně jezdí mezi Inskip Point a Hook Point dva trajekty od cca devíti ráno do odpoledních hodin (pozor nezapomeňte si vyzvednout tabulku s odlivem a přílivem; za přílivu Vás na ostrov nevpustí). Ihned po vylodění jsme měli štěstí vidět krásného dinga, který se krmil mršinou obrovské karety. Nenechal se rušit naším fotografováním, ale blíž jsme radši nešli. Dingové obecně nejsou nebezpeční do té chvíle, dokud výška osoby není menší než 150 cm – což byl případ jednoho člena naší posádky, o kterého jsme rozhodně nechtěli přijít už na začátku.

Nejprve jsme se rozhodli navštívit největší jezero na ostrově – Lake Boomanin kde můžete spatřit spousty zajímavých ptáků anebo se vykoupat. Poté jsme pokračovali po vnitřní cestách do Central Station (neobvykle v centru ostrova), odkud se můžete pralesem vydat na krátký několikahodinový výlet podél potoku Wanggoolba Creek. Cesty jsou upravené a přístupné i pro málo zdatné jedince.

To se už ale každý těšil na jezero McKenzie, jehož návštěvu jsme naplánovali na další den. Křišťálově průzračná voda a přilehlé okolí jsou nezapomenutelné. Určitě by stálo za to udělat výlet kolem, my jsme však bohužel byli tlačeni nedostatkem času. Jezero je vhodnější navštívit brzy ráno nebo později večer, protože tato turistická atrakce je na listu všech touroperátorů. Pozor, nelze u něj přenocovat – nejbližší kemp s kvalitním vybavením se nachází právě v Central Station: holky se tam můžou umýt a chlapci mezitím vytasit lahve a pořešit další plán cesty u barbecue.

Z Lake McKenzie jsme se vydali k další unikátnosti jezero Wabby. Vodní plocha jezera je postupně zasypávána dunou která se léta valí přes celý ostrov – nevím jestli se na konci obrátí a bere to z druhé strany, ale asi jo. Měli jsme štěstí a viděli orla v akci, kontroloval prostor a hledal si potravu. Přes dunu se lze pěšky dostat na Seventy Five Mile Beach kde jsme potkali toulající se dingy.

Další zajímavostí je bezesporu samotný požitek z jízdy s králem terénů. Nevím však jestli podobnou radost z jízdy má ještě někdo jiný, krom řidiče.

Na východní pláži – Seventy Five Mile Beach, která slouží rovněž jako hlavní silnice a přistávací plocha pro letadla se nachází vrak lodi Moheno. Západy slunce jsou nejlepší čas na jeho návštěvu.

„Bazénky s šampaňským“

Po přibližně třech hodinách jízdy od Moheno wreckship se dostanete na konec pláže – na místo zvané Waddy point. Cestou narazíte na Indian Head – útes, z kterého lze za přílivu a při troše štěstí zahlédnout žraloky (koupání v oceánu kolem ostrova opravdu nedoporučuji nejen kvůli žralokům, ale hlavně z důvodu výskytu žahavých medúz)! Před Wabby point doporučuji navštívit Champagne pools (vhodné za přílivu), bazénky ve skaliskách s tryskající vodou z Blow Holes.

Pod Waddy pointem (kde je camp) je další místo ke campingu, hojně navštěvované místními Aussie, kteří zde rybaří. Při troše štěstí Vás pozvou na loď jen tak pobejt a nachytat si večeři.

Poslední den jsme vyrazili k jezeru Lake Allom. Žijetam několik tun sladkovodních želv (prý 30 000), které lze snadno spatřit ze břehů, kolem jezera pobíhá spousty ještěrů a i o hada se dá zakopnout.

Bohužel nás tlačil čas odjezdu trajektu, takže jsme se museli rychle vydat zpět k Hook Point. Ještě jsme se zastavili u Elly Creek – největšího sladkovodního toku na ostrově. Nechte se jen tak unášet proudem a tím vším okolo … opulentní scenérie.

Pak už jsme bohužel opravdu museli (po krátké zastávce u vraku Moheno) zpět na pevninu, pevně rozhodnuti vrátit se zpět a prozkoumat slanovodní mokřady na druhé straně ostrova (Casuaria), rybaření v Kingfisher Bay, Catedral Caves, Rypouše sloního a spoustu dalšího.