Australské Modré hory jsou nejenom tajemné, ale také naprosto fascinující

Jsou proslulé mezi všemi, kdo milují canyoning, ale také horskou turistiku nebo horolezectví. Zdejší krajina dýchající espritem původních Aboriginů a nesoucí významnou hodnotu v rámci geo- i bio- diverzity je natolik impresivní, že byla její velká část (10 326 km²) v roce 2000 zapsána do seznamu Světového dědictví UNESCO a nachází se zde osm chráněných oblastí, sedm částí národního parku a jedna rezervace. Velkou část hor tvoří hluboce vykrojená pískovcová plošina, která zahrnuje více jak milion hektarů krajiny, jíž dominují eukalypty, ale najde se tu i borovice wolemie vznešená a jiné významné typy reliktní flóry.

Vyskytuje se tu nepřeberné množství volně žijících ptáků, od papoušků přes bílé kakadu po ledňáky a lyrochvostovité. Koaly, které se živí specifickým typem eukalyptů, jež byly v minulosti hojně vykáceny, se bohužel aktuálně objevují na seznamu ohrožených druhů, ale stále je možné nalézt je volně na severu Modrých hor. V určitých částech hor můžete natrefit také na klokany, vačice a nejrůznější druhy hadů a ještěrek, typická je tilikva australská.

Horám se říká „Modré“ podle oparu, který se za tepla vznáší nad krajinou, protože se vypařují oleje z listů eukalyptů. Já se sem přesunula v době, kdy začalo jaro, začátkem října, kdy jsou hory většinu času spíš šedé, je deštivo a chladno, teploty se pohybují kolem 15 stupňů, v noci klesají i k sedmi. Občas k nám do Wentworth Falls, kde jsem tou dobou žila, přišel teplý den plný slunce, ale nestávalo se tak často.

Vlaková infrastruktura v Modrých horách je dobrá (ačkoli vlaky nejsou příliš časté – cca jednou za hodinu – a můžete zapomenout na nabíjecí zásuvky nebo odpadkové koše ve vagónech) a pomůže přiblížit se k místům, kde jsou skvělé stezky. V neděli navíc jezdíte s Opal Card na MHD (vlaky, autobusy i trajekty, např. v Sydney) kamkoli za dva dolary sedmdesát centů.

K mým nejoblíbenějším trekům v oblasti patří tzv. Darwinova stezka a Three Sisters s Echo Point Lookout a Scenic Railway Trail.

Darwinova stezka patří v Modrých horách k nejznámějším. Je snadná a vede k nádhernému vodopádu Wentworth Falls, který přepadá z obrovského pískovcového útesu v dlouhých nitích, jež dole pod skalami vytvářejí jezírka, v nichž se dá koupat. Stezka vede podél potoka Jamison Creek a je nazvaná podle přírodovědce Charlese Darwina, který ji prošel v roce 1836. Od vodopádu lze pokračovat přes National Pass do národního parku. Oblast je známá mezi pozorovateli ptáků, kteří sem přicházejí sledovat zejména honeyeaters (kystráčkovití) a dravé černé kakadu.

Nejširší nabídku průvodců a map Austrálie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Three Sisters (Tři sestry) jsou nejpozoruhodnějším orientačním bodem v Blue Mountains. Nachází se u města Katoomba a od vlakové stanice se k této ikonické atrakci, kterou navštíví miliony turistů každý rok, dostanete snadno autobusem MHD. Tři sestry jsou v podstatě neobvyklou skalní formací tří majestátních útvarů, které podle legendy nativních Aboriginců představují tři sestry, jež byly přeměny v kámen. Tyto vysoké útesy vypadají nádherně osvícené měsíčním světlem, kdy se tyčí proti černé obloze.

Na skály je krásný výhled z vyhlídky Echo Point, kam vás zaveze autobus a kde se dá zaparkovat, pokud přijedete autem. Na místě je velké turistické centrum, které na toaletách využívá dešťovou vodu a kde si můžete nastudovat možnosti treků z výchozího bodu. Ta nejfrekventovanější, jejíž část je přístupná i pro vozíčkáře, se nazývá Scenic Railway a vede až k Scenic World a lanovce Scenic Cableway, kterou se můžete svézt za cca 40 dolarů (v závislosti na zvoleném datu a koupi online nebo na místě).

Třetím nejznámějším místem v Modrých horách je australský Grand Canyon, Capertee Valley, kde najdete ohromné množství treků různé náročnosti. Pro všechny platí dvě zásadní pravidla: dobrá obuv, vhodné oblečení (doporučuji dlouhé kalhoty a vysoké ponožky kvůli hadům), dostatek vody a – zejména pokud si vyberete Rodriguez Pass vedoucí spod údolí až ke Govettes Leap – nastudování rozvrstvení terénu (závěr Rodriguez Pass je opravdu náročný, i když má trek jen 12 km, poslední hodina a půl je o stoupání vzhůru náročnějším terénem) a start brzy ráno, pokud rádi fotíte (mnohem lepší světlo).

Pokud nejste nadšenci canyoningu, který je pro oblast typický, ani náročných treků, doporučuji jednoduchý a krátký (cca 6 km dlouhý, v závislosti na tom, odkud se na trek vydáte) Grand Canyon Trek nabízející svěží deštný prales s několika průsmyky potoků, vodopády, obrovskými pískovcovými stěnami a skalními převisy.

Pokud byste do oblasti jeli vlakem, musíte se dostat na stanici Blackheath, která je na Blue Mountains Line, a potom vás čeká buď hodina pěšky ke startu většiny treků, nebo stopování, na nějž jsou místní vcelku zvyklí a většinou se vám zadaří během několika minut.

Startovat můžete pak buď z parkoviště Neates Glen nebo z parkoviště Grand Canyon Loop nebo z parkoviště Evans Lookout, které je díky krásné vyhlídce asi nejznámější a nejfrekventovanější a odkud se můžete vydat také na Rodriguez Pass. Výhledy odsud jsou nejlepší při západu a východu slunce, kdy získají obrovské pískovcové skalní stěny oranžovou záři.

I když není oficiálně součástí treku Grand Canyon, stojí za to udělat si malou odchylku k vodopádu Beauchamp Falls na Greaves Creek.

Můj nejoblíbenější je nicméně Clifftop Trail, třetí ze známých treků v oblasti vedoucí po vrcholcích útesů a nabízející úžasné vyhlídky (Evans Lookout, Barrow Lookout, Govetts Leap Lookout Williams Lookout) a překračování potoků (v nichž je možné se vykoupat), které jen o několik metrů dál přepadají ze skal jako dlouhé vodopády.

Modré hory kromě nádherné přírody nabízejí také zajímavá města, která vám svou atmosférou dost možná připomenou Anglii. Springwood je hippie městečkem, kde najdete New Age obchod nazvaný stylově Hippy Shop, ale i ve většině dalších obchodů ve městě narazíte na eso a boho zboží, ať už jde o oblečení, obuv nebo dekorace. Chvílemi budete mít možná pocit, že jste se ocitli v Ubudu na Bali, protože před obchody visí obrovské lapače snů a dekorace upomínající na východní filozofie a náboženství.

Leura pořádá víkendové umělecké trhy, najdete tu malebné obchůdky (včetně čokoládovny a Ikou, kde prodávají kosmetické produkty pocházející z Modrých hor) a kavárny s laskavým personál a delikatesním jídlem a nápoji. Navíc se v jednom z místních kostelů konají večery extatického tance!

Katoomba (o níž se traduje, že má „Twin Peaks vibes“) je pro změnu zdánlivě osídlená backpackery a turistickými autobusy, ale přitom tu kraluje tradiční život běžného města, včetně četných OP (opportunity shops, tedy charitativní obchody) a obchodů se starožitnostmi. Mou oblíbenou částí je Street Art Walk, což je komunitní kulturní poklad Modrých hor vytvořený graffiti umělci v několika ulicích města na fasádách domů, kde můžete obdivovat umění v jedné z jeho současných forem. V tomto městě si také snadno můžete oblíbit kavárnu a restauraci The Yellow Deli, která je tak dobrá, že snadno zapomenete, že je vedena kultem. Vlastní a provozuje ji Dvanáct kmenů, což je sekta, která věří – mimo jiné – v druhý příchod Krista a chce vytvořit „armádu 144 000 mužských panen“. Úžasné koláče a lahodné sendviče (podávané s okurkami a domácími bramborovými lupínky), citlivě laděný, útulný interiér s krbem a velkými lampami i úsměvy a přívětivost dlouhovlasých číšníků ve flanelových košilích a džínách a skromně oděných číšnic vás snadno přimějí k tomu, že si tu dáte oběd, i když víte, že s tím vším pozadím tak úplně nesouhlasíte…

Pokud se do Modrých hor budete chtít vydat, nejsnazší je vyrazit z Central Station v Sydney linkou  Blue Mountain, která je pokryta v Opal kartě MHD, a za necelé dvě hodinky jste na místě.