Austrálie: Rande s koalou, nejroztomilejším australským medvídkem

Sledování koal přitom poskytuje stejnou míru endorfinu a antioxidantů jako pozorování jejich velkých čínských bratrů a za koalami můžete vyrazit i do volné přírody. Pozorovat divoká zvířata přímo v jejich přirozeném prostředí patří mezi nezapomenutelné zážitky. Pro koaly to platí dvojnásob. Jsou totiž mimořádně roztomilé.

Pokud chcete vidět koalu ve volné přírodě, musíte si ji nejprve najít. Dobrou zprávou je, že koaly žijí v Austrálii v poměrně hojném počtu a na některých místech se jim skvěle daří. Budete to tak mít mnohem jednodušší, než snažit se najít v českých lesích třeba jezevce.

Nejširší nabídku průvodců a map Austrálie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Převážíme vůz

V Austrálii mají jeden geniální koncept, díky kterému máme půjčené auto zadarmo a v některých případech můžeme dostat i příspěvek na benzín. Velké vzdálenosti a nespočet zajímavostí láká turisty projíždět Austrálií tak, aby se už pak nemuseli vracet zpátky na místo, odkud vyjeli, a využili všechen čas na maximum. Auto, obvykle obytný vůz s postelí, kuchyňkou a někdy i záchodem či sprchou, si půjčí třeba v Sydney a vrátí ho v Perthu, Adelaide, Alice Springs nebo kdekoli jinde. A když potom půjčovna potřebuje auto třeba zase zpátky v Sydney, nabízí ho zadarmo, jen za to, že jí ho zpátky v určeném čase dovezeme. Koncept se nazývá car relocation a využít ho může úplně každý, i cizinec, pokud má s sebou mezinárodní řidičský průkaz.

Vyzkoušeli jsme to a osvědčilo se. Je s tím sice trochu zařizování a papírování a nikdy není jisté, že seženeme vůz přesně z toho místa a v ten den, kdy potřebujeme, ale jelikož jsme flexibilní, dvakrát to vyjde. A hlavní výhoda oproti cestování stopem spočívá v tom, že máme kde spát a můžeme si podél trasy zajet, kam se nám zachce, třeba i do lesa za koalami.

Láska s eukalyptem

Šťáva z listů eukalyptu neobsahuje mnoho výživných látek, zato určité psychotropní, a pro některé živočichy je dokonce jedovatá. Koaly za tuto adaptaci na životní prostředí zaplatily drastickým zakrněním mozku a vypadají stále trochu zdrogovaně. Lebeční dutinu koal vyplňuje z většiny mozkomíšní mok a mozkové hemisféry vypadají jen jako dvě scvrklé půlky vlašského ořechu. Mláďátko, obvykle jedináček, se rodí slepé a holé a hned po narození se vyšplhá matce do vaku na břiše. Tam žije dalšího půl roku až rok. Mladé slečny koaly se osamostatňují hned po odstavení, kolem 12. měsíce života, samečci koalové zůstávají v teritoriu matky ještě tři až čtyři roky.

Kam za koalou?

Samozřejmě, do zoo. Nejblíž k nám je chovají v Drážďanech a ve Vídni. Pokud plánujete cestu do Austrálie, můžete zvážit návštěvu některé ze záchranných stanic nebo přírodních parků, pokud si chcete s koalou udělat selfie nebo si ji trochu poňuchňat. Jedním z nich je třeba Featherdale Wildlife Park v Sydney, kam vstupné stojí 31 AUD (australských dolarů; asi 560 Kč) a za blízký kontakt s koalou si připlatíte dalších 20 AUD. Kromě koal tu uvidíte taky klokany, krokodýly, ježury, tučňáky nebo tasmánského čerta. Tam jsme ale nešli. Chceme zažít opravdové divoké koaly v divoké přírodě, což zní mnohem dobrodružněji a navíc je to zadarmo. Stojí nás to sice trochu gůglení a vyptávání, ale nakonec zjistíme dvě místa, kde by mělo být setkání s koalou téměř jisté.

Obě leží u Great Ocean Road, silnice vedoucí podél pobřeží mezi městy Adelaide a Melbourne. Tady bychom dokázali strávit třeba dva týdny a stejně bychom se nemohli nudit.

Procházka s koalou

Blíží se večer, když zahýbáme na prašnou silnici Grey River Road vedoucí z Kennett River do vnitrozemí. Netušíme, jak velkou máme šanci nějakou koalu spatřit, každopádně jsme napjatí jak kšandy. Ujedeme asi tři kilometry, když si všimneme stojícího auta a dvou lidí, kteří si v podřepu něco fotí. Po cestě si to štráduje koala! Začneme se k ní pomalu přibližovat ani nedutáme, ale koale je to úplně fuk.

Prochází se, občas po nás pokukuje, nikam nespěchá, dojde k Petrovi a šlápne mu na nohu. Pak se spolu vydají na procházku dolů po cestě, bok po boku, jako mazlíček na vodítku, jenom bez vodítka. Když ji naše společnost přestane bavit, vybere si strom, vyšplhá se nejdřív po prudším svahu ke kmeni a pak elegantně vyhopká do větví. Spíš jako kočka než zavalitý medvídek.

Pokračujeme dál do vnitrozemí, občas vidíme koalu spící ve větvích stromů, občas hodující na listech. Celkem jich podél cesty napočítáme jedenáct, o tom se nám ani nesnilo. Druhý den vyzkoušíme ještě silnici na Cape Otaway, k jednomu z nejvýznamnějších jihoaustralských majáků. I tady žijí koaly ve velkém a také je tu ve velkém fotí turisté. Koalu na stromě nejsnáze lokalizujete podle hloučku lidí a přesnou pozici určíte pomocí směru, kterým ukazují. Tady napočítáme koal téměř třicet, včetně mláďátek držících se mámy za krkem. Když pozorujeme koaly, nedokážeme se ubránit úsměvu, tihle huňatí mazlíčci jsou prostě boží.

Do Austrálie můžete vyrazit také za klokany, ježurami, vombaty, emu, pelikány nebo třeba krokodýly. Všechna tato zvířata uvidíte s trochou štěstí ve volné přírodě, ačkoli s těmi krokodýly není tak úplně jisté, co přesně znamená štěstí… Australští krokodýli vyvádějí neuvěřitelné věci. Napadají opilce, jsou schopní držet člověka na stromě několik dní a čekat, než spadne, a jeden dokonce ukradl farmáři motorovou pilu… To se vám s koalou nestane. Ani s pandou.