(* 2. 9. 1880 Skalská myslivna u Leštiny, † 9. 6. 1942 Praha Kobylisy) – český geograf a statistik
„Naše země mluví
Krvácím synu.
Cizinci přišli
a z mého těla
kus po kuse rvali.
Krev potokem tekla.
Neplač můj synu!
Myslíš, že zhynu?
Víš, že jsem věčná!
Zas bude lépe.
Lásky tvé velké
je mi teď třeba.
Lásky a péče.
A hlavně práce.
Zas bude lépe!„
Těmito verši reagoval Jan Auerhan na smutnou skutečnost mnichovského diktátu z roku 1938. Po dvaceti letech se tak vrátil k poezii – již v roce 1918 vydal v Národních listech (12. 1.) báseň Naše lesy, podepsanou pseudonymem J. A.Tetřev.
Jan Auerhan pocházel z rodiny lesního úředníka na Českomoravské vrchovině. Vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a poté práva na pražské univerzitě (u Albína Bráfa a Cyrila Horáčka), která zakončil v červenci 1904 doktorátem. Krátkou dobu praktikoval u zemského soudu, od roku 1906 pracoval v Zemské statistické kanceláři.
Počínaje rokem 1907 podnikal Jan Auerhan cesty, jejichž cílem bylo poznání evropských národnostních menšin, zejména Čechů a Slováků v zahraničí: roku 1907 do Banátu a Chorvatska (a následujícího roku tamtéž), v roce 1909 do Polska (Zelów) a Bosny, roku 1912 do pruského Slezska, v roce 1913 podnikl svou největší cestu až k Černému moři, na Krym a na Kavkaz. V dalších cestách mu zabránila válka: už v srpnu 1914 byl mobilizován a z fronty se vrátil, vážně nemocný, až v červenci 1918.
Po vzniku ČSR se Jan Auerhan podílel na vzniku Státního úřadu statistického, v jehož čele stál jako prezident v letech 1929-39 (už od roku 1921 měl titul ministerského rady). Roku 1930 se navíc habilitoval na Přírodovědecké fakultě UK z antropogeografie. Stejně jako před válkou, i v období první republiky stála v centru jeho pozornosti problematika československých národnostních menšin v zahraničí, o níž napsal celou řadu významných studií (Čs. menšiny za hranicemi, 1918; Osudy českých emigrantů v Prusku, Polsku a Rusku, 1920; Pokus o demografii zahraničních Čechů, 1936). Zajímala ho také problematika malých národů – Lužických Srbů, Rétormánů, Keltů aj. V oboru statistiky napsal desítky studií zejména z lesnické a zemědělské statistiky (Úhrnné výsledky statistického šetření o poměrech lesů v Čechách, 1923; Úhrnné výsledky statistického šetření o poměrech lesů na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, 1924), ale i z demografické statistiky a dalších oborů. Od roku 1929 byl předsedou Československého ústavu zahraničního (za války útočiště zahraničních krajanů, zanikl 1941).
V roce 1937 Auerhan těžce onemocněl; po léčbě u profesora Pelnáře se jeho stav zlepšil, ale byl nucen požádat o penzionování (1939). Pracoval pak na syntéze problematiky zahraničních Čechů a Slováků, ale nedokončil ji. Za heydrichiády byl 6. 6. 1942 zatčen a o tři dny později popraven na kobyliské střelnici.
Po skončení války byl roku 1947 in memoriam jmenován profesorem UK.
Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
