Antigua a Barbuda: dvě sestry v Karibiku

Proč jsem si zrovna vzpomněl na pohádky? Inu proto, že pobyt v Karibiku, zvláště pak na Malých Antilách, pohádku připomíná. Nejprve se musím zmínit o lidech, neboť ti tu pohádku umocňují a jsou nositeli příjemných zážitků. Vše už začíná po příletu, kdy se krásné tmavé dívky ve slušivých uniformách na vás usmívají a po nezbytných formalitách a trochu toho laškování vám vtisknou do pasu vstupní razítko, čímž vám umožní poznávání jejich země. A pokračuje to i nadále, kdy taxikáři vám ochotně nabízejí, avšak nevnucují své služby.

Musím zmínit našeho výborného pana domácího, který nás nikdy nenechal ve štychu a byl nám ve všem nápomocen. Chippi, tak se jmenuje, nám dělal po ostrově taxikáře, neboť k ubytovacím službám patří i kvalitní servis v podobě zajištění dopravy. To se ovšem licencovaným taxikářům či policistům nezdálo vhodné. Stačilo vždy pár slov a s úsměvem se dohodli. Až jednou, bylo to poslední den, Chippi nás odvezl na vyhlášenou antigujskou pláž. Při odjezdu se k nám do auta vetřel jeden „spravedlivý“, který pojede s námi na policejní stanici, kde Chippi podá vysvětlení. Už během jízdy do Saint John´s (hlavního města) si povídali o svých rodinách a zájmech. Dopadlo to tak, že „spravedlivý“ na náměstí vystoupil a rozloučil se s Chippim jako dlouholetý kamarád. Na dotaz svých synů Chippi odpověděl: „Však jsme malý ostrov a je nás tu pár, tak si přece nebudeme dělat naschvály a těžkosti. To si kluci pro život pamatujte, je lepší vždy s každým vyjít po dobrém!“

Antigua a Barbuda

V čem jsou však ty dva ostrovy rozdílné? V obyvatelstvu to určitě není, protože na obou ostrovech jsou příjemní, pohodoví lidé. Rozdíl je dán v přístupnosti. Antigua, bohatší, rozvinutější a lehce přístupná, má mezinárodní letiště, přístav pro zaoceánské výletní lodě a dokonce je protkána řadou kvalitních silnic i se semafory. Oproti tomu Barbuda je Popelkou. Nemá mezinárodní letiště, přijímá pouze vnitrostátní lety z Antuguy. Letecká společnost Winair na Barbudu vypravuje dva lety denně: ráno a večer. A do letadla se vejde maximálně 20 pasažérů. Námořní přístav na Barbudě nenajdete. Přesto, jak to tak bývá, Popelka nakonec vítězí. A tak je to i se mnou, propadl jsem kouzlu Barbudy, přestože nejsem princ.

Barbuda nabízí tolik cestovatelských lákadel a hlavně málo turistů. Na ostrově jsou pouze dva luxusní resorty, jiné ubytování nepřipadá ani v úvahu. I kvůli tomu jsem pobyl na Barbudě pouze jednu neděli. Čtrnáctikilometrová pláž na západě ostrova je v době mimosezónové pouze pro vás. V laguně, která je velmi rozlehlá a má pouze jedno spojení s oceánem na severu, je mnoho ryb a humrů a hnízdí zde nejpočetnější kolonie fregatek na světě. Amatérským speleologům nabízí na atlantském pobřeží pár zajímavých jeskyň a co je nejdůležitější: Barbuda má vlastní dostihovou dráhu. Na celém ostrově je v činné službě pouze pět policistů, což svědčí o nízké (vlastně žádné) kriminalitě.

Pokud máte štěstí, potkáte v codringtonském přístavišti Džalu, který vás ochotně vezme svým člunem po laguně za fregatkami. Fregatky jsou ptáci, kteří nosí své srdce na hrudi. V době páření samečci nafukují své hrdelní vaky, které mají sytě rudou barvu a vytvoří na hrudi ptáka tvarem podobný útvar kreslenému srdci. Fregatky jsou výborní letci, dokáží hodiny a hodiny plachtit i vystoupat do výšky jednoho kilometru. Nesmějí se ovšem namočit, neboť jejich peří není smáčivé. Naštěstí existují létavé ryby, které jsou jejich hlavní potravou. Avšak pokud je nedostatek létavých ryb, počínají si fregatky jako piráti. Donutí jiné mořské ptáky, aby svou kořist v letu upustili, a pak svým akrobatickým kouskem jim kořist seberou. Pokud se fregatka přece jenom namočí, ostatní ji vezmou do zobáku a vynesou vysoko, kde ji pustí. Proud vzduchu křídla osuší a je po problému.

Díky Džalovi jsem ochutnal i humra z laguny. Třebaže jsou menší, mají lahodné jemňounkaté masíčko. Dokonce v době blokády Kuby si je odtud na svůj stůl nechal vozit Fidel Castro.

Jak se baví v Karibiku

Nedělní dostihy na Barbudě jsou opravdu nezapomenutelným zážitkem. Již po obědě se začnou u brány hromadit diváci. Někteří přišli z nedalekého Codringtonu pěšky, někteří přijeli i se svými dodávkami. Po zaplacení nízkého vstupného se dostanete do areálu závodiště, které má i tribunu. Ta je sice jednoduše sbitá z pár dřev a vejde se na ni maximálně 20 diváků, ale to nevadí. Ti, kteří přijeli svými dodávkami, se uvelebí na korbách a sledují dostihy z nich. Nechybí ani milé rozložité dámy se svými přenosnými chladničkami, abyste si mohli dopřát chladivé nápoje: alkoholické i nealkoholické. Po pár hodinách se objeví jezdec na koni, napětí a pozornost diváků vzrůstá. Za chvíli se objeví druhý žokej na koni a dostih je odstartován. Je to zatím jakási předehra, neboť se běží pouze půlovál. Po další půlhodince se objeví na startu další dva koně a hlavní dostih je odstartován. Atmosféra a nadšení diváků nezná mezí a je to opravdu vrcholné zakončení celého týdne.

Ale abych nestranil jen jedné ze dvou sester. I Antigua má co nabídnout. Ať už je to hlavní město Saint John´s, kterému z návrší vévodí anglikánská katedrála. Nebo to může být moderní přístav, ve kterém není k hnutí, když výletní loď vyplivne do areálu přístavu své americké pasažéry, kteří proběhnou obchůdky, koupí pár suvenýrů a mažou zpět na loď, aby objevili další krásy východního Karibiku.

Antigua se pyšní svými 365 plážemi, to znamená, že se každý den v roce, pokud není přestupní, můžete koupat na jiné pláži. Za zmínku stojí i Betty´s Hope, což je rekonstruovaný areál, ve kterém se dříve sklízela, drtila a vařila cukrová třtina. Nedaleko, na východním pobřeží Antiguy, se nachází Ďáblův most, který je opředený smutnými příběhy o otrocích, kteří zde ukončili svůj nelehký úděl. Místo dokonce zažilo řadu Vúdú obřadů, aby se prokletí tohoto místa podařilo zlomit.

Pokud chcete navštívit pohádku a nemáte kouzelný plášť kouzelníka 1. kategorie Viga, navštivte severovýchodní kout Karibiku, věřím, že nebudete zklamáni. Osobně doporučuji návštěvu mimo sezónu, tj. květen – červenec. Ač je oficiálně od června hurikánová sezóna, tak deště a větry přicházejí v srpnu a v září.

Na Antiguu se dá dostat s přestupem na  nějakém americkém letišti (Sint Maarten, Barbados či Spojené státy americké) nebo přímo z Londýna. Na Barbudu pouze z Antiguy, a to buď letecky nebo trajektem.

Oficiální měnou je východokaribský dolar, který má bankovky v hodnotě: 5, 10, 20, 50 a 100 dolarů. Mince jsou v nominálu: 1 dolar, 25, 10, 5, 2 a 1 cent. Doporučuji směnit americké dolary na východokaribské v pevném kurzu 1USD = 2,70 ECD, neboť americké dolary přijmou všude, občas však v nevýhodném kurzu. Taxíky, ubytování a letenky se platí v amerických dolarech. Na Antigui nebudete mít problém platit kreditními či debetními kartami.

K jídlu určitě zkuste: roti – placka, ne nepodobná palačince, ve které je plňka: výběr masa záleží na vás a je doplněn zeleninou, goat water – guláš ze skopového masa a pak samozřejmě nesmíte vynechat humra. Na zapití doporučuji místní pivo Wadadli.

Autor Jan Podaný učí na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Díky učitelskému povolání má relativně dost času na uskutečňování některých svých snů. A proč cestuje? K cestování ho prý přivedla láska k vlasti, neboť není nic krásnějšího, než se vracet domů. Více o jeho cestě Karibikem se můžete dočíst na jeho cestovatelském blogu.

HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.