Angola bojuje s dětskou podvýživou. Dobrovolníci Člověka v tísni vyšetřili 230 000 dětí, přes 32 000 podvyživených léčí

Více než 560 místních dobrovolníků Člověka v tísni pomáhá již rok bojovat s dětskou podvýživou v Angole. V provincii Bié zdevastované občanskou válkou, kde trpí nedostatkem potravy každé šesté dítě, vyškolení dobrovolníci vyšetřili 230 000 dětí a přes 32 000 z nich se díky pomoci Člověka v tísni s podvýživou léčí. Díky speciální terapeutické výživě se uzdraví 96 % dětí. Komunitní zdravotní dobrovolníci působí dohromady na území velkém jako polovina České republiky.

„Angolu loni zasáhla extrémní sucha a farmáři tak přišli o velkou část svojí již tak malé úrody. To v postižených oblastech ještě více prohloubilo dětskou podvýživu,“ vysvětluje příčiny podvýživy koordinátorka angolských projektů Jitka Škovránková. Člověk v tísni se spolu s dalšími organizacemi podílí na léčbě v šesti provinciích, kde je situace nejzávažnější. Například v provincii Bié, kde Člověk v tísni pracuje, je podvyživené každé šesté dítě.

Řešení závažné situace navíc komplikuje velmi nízká hustota zalidnění a obrovské vzdálenosti. „Člověk v tísni vyškolil 560 komunitních zdravotnických dobrovolníků, kteří pracují zejména v oblastech, jež jsou vzdálené od zdravotních středisek často i desítky kilometrů. Zprostředkovávají přístup k základní péči v místech, kde by to jinak nebylo možné,“ říká Michaela Sedláčková, která projekt koordinuje přímo v Angole.

Moje dítě nejedlo a bylo hodně hubené, teď už zase jí a hraje si

Takto už dobrovolníci v rámci projektu, který podpořil Dětský fond OSN UNICEF, Úřad Evropské komise pro humanitární pomoc (ECHO) i humanitární e-shop Člověka v tísni Skutečný dárek, vyšetřili přes 230 000 dětí a přes 32 000 podvyživených léčí.

Děti dostávají během léčby speciální terapeutickou výživu z arašídů a sušeného mléka obohacenou o vitamíny a minerály. Tato výživa nevyžaduje žádnou další přípravu a je nenáročná na skladování. Například není potřeba ji uchovávat v ledničce, kterou lidé na vesnici stejně nemají. „Léčba trvá v průměru čtyři až osm týdnů a 96 % se díky ní z podvýživy uzdraví. Ty nejzávažnější případy potom posíláme do nutričních center při zdravotních střediscích,“ vysvětluje Michaela Sedláčková.

Místní matky si práci dobrovolníků pochvalují. „Moje dvouletá dcera byla velmi hubená a měla dlouho průjem, pak začala dostávat arašídovou pastu od komunitního dobrovolníka a teď je zase zdravá,“ říká matka z oblasti Kambandua. „Předtím moje dítě nejedlo, bylo hodně hubené a s tím lékem, co mi dává dobrovolnice Fátima, už jí a hraje si,“ říká matka podvyživeného dítěte z Kuemby. „Dobrovolník Pedro naše nemocné děti sám vyhledává a pomáhá přímo u nás doma. Už nemusím jít několik hodin do nemocnice,“ pochvaluje si pomoc matka z obce Kunhinga.

Zdravotnických přednášek se zúčastnilo 75 000 lidí

Mimo identifikaci a léčby podvyživených dětí organizují komunitní dobrovolníci i přednášky ve vesnicích. „Vysvětlují během nich, jak je možné podvýživě u dětí předcházet nebo jak je důležité děti v prvních měsících života kojit. Vesničany seznamují i se zásadami správné hygieny a prevence průjmových onemocnění,“ přibližuje Michaela Sedláčková. Přednášek už se zúčastnilo na 75 tisíc lidí, převážně rodičů.

„Vysvětlovala jsem v naší vesnici, jak je důležité nedávat novorozencům nic jiného k jídlu než mateřské mléko. Rodina, která se mými radami řídila, měla zdravé miminko. Dítě v druhé rodině, která mým radám nevěnovala pozornost, onemocnělo. Nyní už tomu všichni věří,“ popisuje své zkušenosti dobrovolnice Maria z malé vesnice v oblasti Andulo.

Člověk v tísni zároveň školí farmáře, jak pěstovat nutričně bohaté plodiny, ženy a matky, jak připravovat výživově bohatou stravu. Čtyřem základním školám také pomáhá zprovoznit program školního stravování.

Práce v Angole je součástí širší snahy Člověka v tísni bojovat s podvýživou ve světě. „Podvýživa, kterou ve světě trpí stovky milionů lidí, není jen důsledkem chudoby, ale také její příčinou. Dítě, které během prvních 1000 dní svého vývoje nemá dostatek výživy, bude nadosmrti poznamenáno. Bude mít horší výsledky ve škole i menší šanci uplatnit se v životě, budoucí matky pak budou mít s větší pravděpodobností opět podvyživené děti,“ vysvětluje Jan Mrkvička, ředitel humanitární a rozvojové sekce společnosti. „Přitom nestačí mít dostatek potravin. Podvýživa vzniká v důsledku nedostatečného vzdělání těch, kteří o děti pečují, konzumace jednotvárné stravy, špatnou zdravotní péčí nebo nízkou úrovní hygieny a pitím špinavé vody,“ dodává Jan Mrkvička.