Andaluská Málaga, za sluncem, památkami, horami a soutěskami

Ta je jedním ze sedmnácti autonomních společenství Španělska, rozlohou je ještě o kousek větší než Česká republika. Málaga je šikovnou základnou pro výlety. Proto kdykoli potřebuji rychle utéct realitě a odpočinout si, většinou volím přímý let právě sem. Den dva zůstanu ve městě a pak se vydám dál.

Málaga je zároveň ideálním místem, kde si prodloužit léto. Při troše štěstí je tady skvělé počasí pro turistiku na jaře i na podzim. V létě jsou teploty samozřejmě vyšší, což se hodí, pokud plánujete koupání v oceánu nebo útěk do hor. Zima bývá mírná, málokdy je méně než deset stupňů. Ve Španělsku se navíc dá spolehnout na vlaky i autobusy, takže po regionu zvládnete pohodlně cestovat i v případě, že si neplánujete půjčit auto.

Vykoupat se můžete přímo kousek od centra města, nejznámější městskou pláží se žlutým pískem, občasnými oblázky a mírným vstupem do vody je Malagueta. Začíná v přístavu u hlavního majáku, celkem má přes dva kilometry a lemuje ji pěší promenáda. Na nedostatek restaurací a barů si tady určitě nebudete stěžovat. Z centra sem dojdete pěšky za čtvrt hodinky, podél pláže ale také jezdí městské autobusy (např. č. 14 a 40). Pokud hledáte klidnější místo a máte víc času, nevystupujte z autobusu hned u Malaguety. Za ní jsou menší pláže, jedna vedle druhé. Mají tvar zálivu, takže tady nijak zvlášť nefouká. Symbolem těchto pláží je pro mě vůně a chuť sardinek grilovaných na ohni na prutech, kterým se říká espetos.  

Málaga historická

Hlavní památky jsou od sebe jen pár minut chůze. Maurská pevnost Alcazaba je koridorem propojená s hradem Gibralfaro, který byl dějištěm důležitých událostí v samém závěru reconquisty, tedy znovudobývání Španělska křesťanskými králi z arabské nadvlády. Z hospůdek v centru je skvělý výhled na kamenné opevnění. Maurové okupovali jih Španělska dohromady osm set let, pevnost vznikala za jejich nadvlády na římských ruinách asi od devátého století jako ochrana proti nájezdům pirátů.

Nahlédnout na kraj pevnosti lze i bez placení, pokud se pak rozhodnete jít dál, budete do kopce pokračovat přes několik arabských nádvoří s květinami a pomerančovníky až k palácové architektuře vnitřní citadely. Vstup vás vyjde maximálně na pár eur – plná cena je 3,50, studenti platí 1,50, v neděli po 14. hodině bývá vstupné zdarma.

Přímo pod pevností najdete ještě o celou řadu staletí starší památku, římské divadlo. Postaveno bylo pravděpodobně ve druhém století našeho letopočtu, fungovalo zhruba tři sta let. Archeologové ho znovuobjevili až v roce 1951 při vykopávání základů pro stavbu jiné budovy. Vstup je volný, navštívit můžete menší muzeum nebo sem vyrazit v době, kdy amfiteátr slouží svému původnímu účelu a je tady koncert nebo představení.  

Na druhou věž nezbylo

Katedrál jsem ve Španělsku prošla hodně a někdy se mi pletou, „La Manquita,“ jednoruká dáma, je ale jenom jedna. Proč se jí tak říká? Katedrála Vtělení Páně je výjimečná tím, že jedna její věž nebyla nikdy dokončená. Stavět se začalo v renesančním stylu – ten převládá uvnitř, ale protože stavba trvala více než dvě staletí, v době jejího dokončení už vládlo baroko, což je poznat spíše zvenku. Na druhou věž nezbyly peníze.

Vstupné stojí od 8 do 12 eur podle toho, zda navštívíte interiér katedrály, střechu s výhledem na město a výše zmiňované památky, nebo oboje. Pokud půjdete dovnitř, podívejte se na varhany z 18. století – mají čtyři tisíce píšťal.

V pátém největším španělském městě je spousta muzeí a galerií. Nejslavnějším rodákem je Pablo Picasso, stojí za to podívat se do jeho rodného domu Casa Natal, který je stejně jako předchozí památky v centru města, přímo na Plaza de la Merced. K vidění je jak archiv fotografií z jeho života, tak jeho ilustrace, grafická díla a rytiny tvořené různými technikami. Druhým místem, kde můžete obdivovat umění nejznámějšího kubistického malíře, je Museo Picasso v paláci Buenavista. Picassova rodina sem věnovala část mistrových obrazů, vystavené jsou malby, kresby, rytiny i sochy z jeho mládí i pozdějších období.

Na tapas a do přírody

Kromě památek a muzeí je v centru i mimo něj spousta restaurací a tapas barů. Zastavit se můžete v některém podniku třeba hned na náměstí u Picassova rodného domu. Objednejte si tapas, několik různých malých porcí dobrot a sdílejte je s přáteli. Na stůl určitě patří olivy, sušená šunka, sýr, pečivo s olivovým olejem, chorizo a různé speciality podle konkrétní nabídky. Skvělá španělská vína nebo třeba pivo San Miguel, které je přímo z Málagy, jídlo skvěle doplní.

Až se posilníte, možná se budete chtít projít. Oázu klidu přímo mezi historickým centrem, přístavem a pláží nabízí park, který tvoří pás zeleně s palmami a exotickými rostlinami, soškami i vodními fontánami. Když si tady sednete na lavičku a budete pozorovat přírodu, možná uvidíte barevné papoušky.

Kdybyste té přírody chtěli víc, nastupte do autobusu č. 2 a odjeďte až na konečnou zastávku Ciudad Jardín, na severním okraji Málagy, do botanické zahrady La Concepción. Od zastávky je to zhruba kilometr pěšky. V divočejší zahradě, která je tu více než sto padesát let a specializuje se na venkovní pěstování subtropických a tropických rostlin i dřevin, si od ruchu města dokonale odpočinete. Jen si občas nebudete jisti, jestli nejste třeba na Srí Lance. Mezi bambusy, palmami, kaktusy, u jezírek s vodními rostlinami i v honosném altánu zahrady ve svahu se vám určitě bude líbit.

Ronda, městečko v horách

Jestli vás láká menší a klidnější město, doporučuju Rondu, jedno z nejromantičtějších míst, které znám. Leží něco přes sto kilometrů od Málagy, což ale na Španělsko není moc. Dostanete se sem autem, autobusem nebo vlakem, cesta trvá zhruba dvě hodiny, vlakem o něco déle.

Ronda stojí na obrovském skalním pódiu s výhledy na dalekou a širokou rovinu pod ním. Pohlednicovou atrakcí je most Puente Nuevo. Klene se přes majestátní skalní soutěsku a spojuje starou a novou část města, která končí strmými útesy prudce padajícími do údolí řeky Guadalevín. Most je symbolem města, proto jsem sem mířila hlavně kvůli němu. Jenže Ronda je celá tak nádherná, že jsem na něj skoro zapomněla. Hned po příjezdu jsem totiž prošla parkem až na místo, kde jsem si připadala jako na nebeském balkoně. Nad skalní propastí tady vede cesta lemovaná zídkou a výklenky, až k nádhernému altánu, odkud zní tóny španělské kytary, a pak dál k bílým domům v andaluském stylu. Sto metrů pod touhle skalní platformou se rozkládá obrovská rovina s obdélníky polí, ostrůvky stromů, pruhy vinné révy a olivovými, pro Andalusii typickými sady. V dálce se pak zvedají hory. Díky svojí poloze zůstávala Ronda dlouho nedobytná, křesťané ji získali až v roce 1485, několik set let po začátku reconquisty a pouhých sedm let před dobytím Granady, poslední muslimské bašty.

Od budovy muzea Casa del Rey Moro je krásný výhled na bílé domky, patří k němu i krásná arabská zahrada. Do skály vytesané schodiště La Mina vede až na dno soutěsky, přímo k řece. Je zajímavé stát v soutěsce přímo u hladiny řeky. Ronda má i další významné mosty a také arabské lázně. Ty byly zásobovány vodou díky vodnímu kolu a malému akvaduktu. Býčí arénu má téměř každé významnější španělské město, ta v Rondě je ale unikátní. Postavena byla v osmnáctém století a konstruoval ji tentýž architekt jako most Puente Nuevo. Nejslavnější zápasy – Corrida Goyesca se tady konají začátkem září, přijíždí sem na ně tisíce diváků. Matadoři bojují v historických kostýmech jako by vystoupili z Goyových obrazů. Tesař z Rondy, Pedro Romero, byl údajně první, kdo začal bojovat s býky moderně. Ne z koňského hřbetu, ale tváří v tvář.

Nejširší nabídku průvodců a map Španělska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Caminito del Rey

Ronda je město postavené na skále, lákaly mě ale také skály samotné. Tohle přání bohatě splnila tříkilometrová procházka po lávce připevněné ke skále v soutěsce mezi dvěma skalními masivy. Cesta do vesnice El Chorro trvá z Rondy asi hodinu autem nebo půl druhé hodiny vlakem. Z Málagy sem vlakem dorazíte za čtyřicet minut. Vstupenky kupte předem, často bývá vyprodáno. Za vstupenku bez průvodce dáte deset eur, komentovaná prohlídka stojí osmnáct. Trasa je přehledně značená a informace si přečtete na cedulích.

Caminito del Rey znamená „králova stezka“. Oblast se stala dostupnou, když tady začátkem 19. století vybudovali železnici a kvůli stavbě vodní elektrárny odklonili tok řeky do kaňonu Desfiladero de los Gaitanes. Kvůli údržbě kanálu, přepravě materiálu a propojení vesnic, byla ke skále namontovaná lávka. Vznikla tak stezka, která vypadala jako skalní balkon. Dostala jméno Balconcillos de los Gaitanes. Následovala stavba přehrady, jejíž poslední kámen přijel položit španělský král Alfonso XIII. Od jeho návštěvy už stezce nikdo neřekne jinak než „králova“. Původní cesta zchátrala a v roce 2000 byla z bezpečnostních důvodů uzavřena. V roce 2015 byla zrekonstruována a znovu otevřena.

Mezi nádražím a začátkem trasy pendluje mikrobus. Cesta vede kousek lesem a podél řeky až ke vstupu do soutěsky. Celá trasa je nádherná, wow momenty ale přicházejí hlavně v druhé polovině. Poprvé ve chvíli, kdy v protějším masivu spatříme starý železniční viadukt, podruhé při pohledu na most spojující oba skalní masivy tvořící písmeno V. Za ním se proud modrozelené řeky rozšiřuje, vytéká ze soutěsky a ubíhá do dálky.

Opice z Gibraltaru

Britské zámořské území Gibraltar je jediným místem v Evropě, kde ve volné přírodě žijí opice. Makak bezocasý je poněkud drzé stvoření, tak pozor na ně. Legenda praví, že dokud bude skála jejich domovem, bude území patřit Britům. Uvidíte tady červené telefonní budky a poštovní schránky, britské strážníky „bobbies“ nebo „double deckery“, tedy dvojpatrové autobusy, jaké znáte z Londýna. Gibraltar je bezcelní zónou.

Zvláštností je, že tady silnice křižuje přistávací dráhu pro letadla. Když letadlo potřebuje vzlétnout nebo přistát, doprava se zastaví. Semafor, závora, mobilní zábrana pro auta. Podobný systém jako na železničním přejezdu. Nahoru na skálu můžete jet lanovkou, mikrobusem nebo autem. Lanovka vás vyveze rovnou nahoru, pokud jedete autem, zastavte u památníku „Pillars of Hercules.“ Herkulovy sloupy tu pro Řeky a Římany označovaly kraje známého světa. Jedním sloupem byla Gibraltarská skála, druhým hora Monte Hacho ve španělském autonomním městě Ceuta na severu Afriky. Mezi nimi je Gibraltarský průliv. Maroko je vzdálené pouhých 14 km. Za zastávku stojí i jeskyně sv. Michala, která podle legendy nemá konec a je spojena podmořským tunelem s Afrikou, odkud přišly opice. Za druhé světové války byla připravena sloužit jako nemocnice, nikdy na to ale nedošlo. Teď je z ní krápníková koncertní síň. 

Kam se ještě z Málagy podívat?

Granada – tady můžete obdivovat španělskou historii: muslimské paláce a zahrady v Alhambře i křesťanskou katedrálu, kde je pohřbená královna Isabela Kastilská s manželem Ferdinandem Aragonským. To ona podporovala Kryštofa Kolumba a ve stejný rok, kdy objevil Ameriku, dobytím Granady dokončila reconquistu – znovudobývání Španělska, které bylo osm set let v rukou muslimů.

Córdoba – další nádherné město, kde kdysi stála tak krásná mešita, že ji křesťanům po dobytí Granady přišlo líto zbourat, a tak na nádvoří postavili kostel. Mezquita jsou tedy dvě stavby v jednom. Určitě tu ochutnejte andaluskou specialitu salmorejo cordobés, studenou polévku podobnou gaspachu. V jemném pyré jsou rozmixovaná oloupaná rajčata, pečivo, olivový olej a česnek, navrch se většinou dává sušená šunka a křepelčí vajíčko.

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.

Nerja a Frigiliana – Nerja je dokonalým místem pro relax u moře. Malé a milé turistické městečko leží šedesát kilometrů od Málagy, autobus sem jezdí několikrát za den. Středomořská dovolenková atmosféra je ideální k poflakování i k home office. Na pláži jsou k pronájmu lehátka a slunečníky, restaurace nabízejí skvělé mořské plody, ryby a všechno ostatní, co k dovolené potřebujete. Pokud i tady zatoužíte po výletě, vydejte se autobusem do nedaleké Frigiliany, typického andaluského městečka v horách. 

Na portálu Letuška.cz najdete ty nejlevnější letenky do celého světa, třeba i do Málagy.