Mořeplavec, po kterém byla pojmenována Amerika. Svým zkoumáním došel k závěru, že jeho předchůdci neobjevili zapadní cestu do Indie, ale připluli k břehům dosud neznámého kontinentu.
VESPUCCI Amerigo (* asi 18. 3. 1454, Florencie, Itálie, † 22. 2. 1512, Sevilla, Španělsko) – italský mořeplavec ve španělských a portugalských službách, který dal Americe jméno
Kolumbus i další španělští mořeplavci se domnívali, že dopluli do Indie, a o Západní Indii, resp. o Indiích, hovořily i názvy španělských úřadů, které spravovaly „objevené země“ (ještě v polovině 16. století nazval Bartolomeo Las Cassas své dílo Všeobecná historie Indií). Pojem Nový svět se zřejmě objevil až v dopisech florentskému vládci Lorenzovi Medicejskému, které v letech 1503 a 1504 sepsal odeslal jeho krajan Amerigo Vespucci.
Autor zmíněných dopisů patřil k význačné obchodnické rodině a přicestoval roku 1492 do Sevilly jako agent jedné z florentských obchodních firem, aby v městě na řece Guadalquivir hájil její zájmy. Zabýval se studiem astronomie a kosmologie a stal se velmi obratným lodním navigátorem.
Skutečnost nebo fikce?
Podle vlastních slov vyplul poprvé na cestu napříč Atlantikem v květnu 1497 z Cádizu. Jeho loď se po zastávce na Kanárských ostrovech vydala napříč oceánem a po jeho překonání se dostala až k velkému zálivu, který podle některých domněnek měl omývat pobřeží Hondurasu. Ze své cesty se vrátil v říjnu 1498 s více než dvěma stovkami otroků. Historici se však nemohou shodnout, zda objevy Vespucciho na jeho tzv. první zámořské cestě (1497–98) jsou jen dílem jeho obratného pera, nebo zda skutečně objevil dříve než Kolumbus americkou pevninu, obeplul Mexický záliv a dotkl se u mysu Canaveral Floridy, jak tvrdí jeho obdivovatelé.
Podle pochybovačů poznal A. Vespucci americkou pevninu až v letech 1499–1500 jako účastník expedice A. Hojedy, které se zúčastnil jako kormidelník a navigátor na jedné z lodí. Nejdůležitější cestou A. Vespucciho je tzv. třetí plavba, kterou podnikl v portugalských službách. Jako kosmograf a astronom se vydal roku 1501 k ostrovu Vera Cruz, jak nazval pobřeží Brazílie jeho objevitel P. A. Cabral (král Manuel I. změnil jeho jména na Santa Cruz). Trochu záhadná portugalská výprava (vedl ji pravděpodobně Coelho, ale není to zcela jisté) vyplula z Lisabonu a na počátku cesty se setkala s Cabralem, vracejícím se z úspěšné plavby do Indie. Někdy v červnu 1501 zamířila na jižní polokouli a překonala rovník.
Členové výpravy zkoumali a mapovali pobřeží „ostrova Santa Cruz“ od 5° stupně jižní šířky, tj. od mysu de São Roque (16. 8. 1501) k nejvýchodnějšímu bodu Brazílie Cabo Branco (28. 9.), k místům, kde později vznikl přístav Bahía (1. 11.), mysu São Tomé (21. 12.) a v lednu 1502 se dostali k široké zátoce v ústí řeky Guanabará, kterou nazvali Rio de Janeiro (Lednová řeka). O měsíc později dosáhli mysu Cananeia u 25° jižní šířky. Vespucciho tvrzení, že lodi jeho výpravy pokračovaly až k 52°, patří do říše pohádek, které vychloubačný Florenťan (či nekritičtí upravovatelé jeho rukopisů) rád přidával.
Objeven nový kontinent
Rozsáhlé území, které prozkoumala portugalská expedice v letech 1501–02, vedlo A. Vespucciho k závěru, že španělští a portugalští mořeplavci neobjevili západní cestu do Indie a Číny, jak předpokládal Kolumbus, ale nový, Evropanům neznámý kontinent: Tyto země můžeme nazvat Novým světem. (…) Většina autorů hovoří o tom, že na jih od rovníku není pevnina, ale pouze moře, a pokud uznávali, že tam nějaká pevnina může být, pak ji považovali za neobyvatelnou. Moje poslední cesta však dokázala, že podobné tvrzení je chybné a odporuje skutečnosti, že jsem právě v jižních končinách objevil pevninu, která je možná víc naplněná lidmi a živočichy než naše Evropa, Asie nebo Afrika a mimoto její klima je mírnější a příjemnější než v kterékoliv nám známé zemi.
Pochybnosti vyvolává i tzv. čtvrtá Vespucciho výprava do Nového světa z let 1503–04, která měla najít cestu k Molukám, „ostrovům koření“, kde Portugalci udržovali obchodní spojení. Neúspěch výpravy oslabil Vespucciho postavení u portugalského dvora, kde jako cizinec vzbuzoval nedůvěru. V roce 1505 se florentský mořeplavec dal znovu do španělských služeb a později (1508) zaujal funkci hlavního navigátora Kastilie.
Dopisy A. Vespucciho byly v letech 1505–09 vícekrát vydány tiskem i s řadou dodatků a přípisů jiných autorů, kteří napomáhali bez jeho přičinění vytvářet představu, že Vespucci je skutečným objevitelem Nového světa. Jeho dílo přeložil do češtiny Mikuláš Bakalář a vydal pod názvem Spis o nových Zemiech a o novém světě, o němž jsme prvé řádné známosti neměli, ani kdy co slyšeli roku 1508 v Plzni. Roku 1507 navrhl německý humanista Martin Waldseemüller pojmenovat nový světadíl Amerika. Na mapě se tento název objevil poprvé na glóbu Johanna Schönera v roce 1511. Užíval se původně jen pro jižní část Nového světa, až roku 1538 jej užil nizozemský kartograf Mercator pro celý kontinent.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
