Amazonským pralesem po stopách peruánských šamanů a rituál Ayahuasca na vlastní kůži!

Hledání správných šamanů

Během stopování Latinskou Amerikou jsme zaměřili na zjišťování informací o šamanech. Ptali jsme se na zkušenosti místních obyvatel i ostatních cestovatelů, které jsme potkávali. Šamany můžete navštívit nejen v Peru, ale i na dalších místech Amazonského pralesa, např. v Ekvádoru či Kolumbii. Mít osvědčený kontakt na dobrého šamana je v dnešní době asi tou nejdůležitější věcí! S přibývajícím turismem se samozřejmě objevuje mnoho podvodníků, kteří nejsou pravými šamany. Tito lidé se snaží využít vaší nevědomosti, mohou vás okrást a v horším případě vám dokonce ublížit. My jsme po několikaměsíčním zjišťování dostali pár zaručených tipů od lidí, kteří rituály podstoupili. Vyrazili jsme proto do Amazonského pralesa, abychom se tam s šamany setkali.

Cesta do pralesa a očistný rituál Purga

Cesta do Amazonského pralesa byla velmi náročná. Rozhodli jsme se, že navštívíme prvního z doporučených šamanů v Tarapotu. Cesta z horské oblasti Huarázu nám však zabrala celé dva dny za pomoci nejrůznějších a ne příliš pohodlných mikrobusů. V Tarapotu jsme navštívili prvního šamana, se kterým jsme absolvovali očistný rituál Purga. Ten měl očistit naše těla, abychom byli připraveni na rituál pití nápoje z rostliny Ayahuasca, tzv. Liány smrti. „Přijďte zítra ráno na lačno sem a já připravím tabák z džungle“, řekl nám šaman. Souhlasili jsme a druhý den jsme se setkali u jeho domu u řeky.

Šaman měl s sebou pomocníka, který vláčel obrovský barel s vodou. „Co to je za vodu?“, zeptali jsme se. „Dám vám vypít odvar z tabáku a pak budete muset každý vypít 8 litrů vody!“, vysvětloval šaman, jak bude ceremonie probíhat. „Cože!? 8 litrů vody? To je 16 piv!“, podívali jsme se na sebe s Davidem vystrašeně. V ten moment už šaman zpíval písně a podávat každému z nás nápoj. „Zkuste to v sobě podržet alespoň 2 minuty.“, dodal. Hned po vypití odporného nápoje z tabáku jsme cítili, jak se to v nás vaří.

Za pár minut už jsme všichni tři i s Káťou zvraceli do řeky. Šaman k nám přistoupil a podával nám kokosovou mísu plnou teplé vody rovněž nevábné chuti. „Pijte to, dokud se znovu nepozvracíte!“, byly jeho další instrukce a celý postup se nakonec opakoval čtyřikrát. Když šaman viděl, že už vyvrhujeme pouze čistou vodu, pochválil nás, fouknul nám ještě trochu tabáku na hlavu a rituál ukončil. Po skončení jsme asi půl hodiny seděli u řeky a poslouchali okolní přírodu. Začalo nám být neuvěřitelně dobře a vědomí, že v sobě člověk nemá nejmenší zbytky stravy, bylo osvobozující. Nikdy jsme nic takového nezažili. „To není jak když se pobleješ po chlastu. Já se fakt cejtím, jak znovuzrozenej.“, prohlásil David a my vyzvídali další informace od šamana.

Nejširší nabídku průvodců a map Peru (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Povinná dieta

Již déle jsme věděli, že pro absolvování Ayahuaskového obřadu je potřeba 2-3 týdenní přísná dieta. Každý doporučoval něco jiného, a proto jsme si chtěli vše vyjasnit se šamanem. „Základem je nejíst maso, nepít alkohol a nemít sex!“, byla jeho první slova. Některé zdroje uváděly, že byste neměli jíst ani smažené a dokonce mléčné výrobky. Šaman nám však vysvětlil, že na obřad musíme jít silní, nikoliv vyhladovělí. Dietu jsme se snažili dodržovat i před návštěvou džungle. Ne vždy se nám to však úplně dařilo. Očistná ceremonie, kterou jsme prošli, by nám prý měla v přípravě na Ayahuaskový rituál pomoci. „Vaše těla jsou nyní čistá, a tak můžete Ayahuasku podstoupit už za několik dní.“ Po tomto šamanově doporučení jsme se rozhodli, že se posuneme hlouběji do Amazonského pralesa. Naše kroky směřovali do města Iquitos, kde jsme měli další kontakt na šamana žijícího poblíž Amazonské řeky.

Ayahuaskový ceremoniál

Cesta do Iquitos však opět nebyla jednoduchá. Museli jsme podstoupit sedmnáctihodinovou plavbu na motorové loďce, na které jsme si zpočátku nedovedli představit cestovat ani hodinu. Na místo lze samozřejmě doletět i letadlem, což vám ušetří mnoho času a starostí. Letenky z Limy nebyly s místními společnostmi ani příliš drahé. Z Iquitosu jsme cestovali tuk-tukem do přístavu a další loďkou jsme se plavili už přímo po Amazonce. Poslední úsek jsme museli jít pěšky lesem až k domu šamana Luise. Jeho příbytek uprostřed džungle jsme si na první pohled zamilovali a i z Luise vyzařovala neuvěřitelně pozitivní energie. Domluvili jsme se, že večer absolvujeme vytoužený rituál Ayahuasky a odebrali jsme se odpočívat do bungalovu. Ayahauska je rostlina, kterou naleznete pouze v Amazonském pralese a tamní šamani ji od pradávna používají k léčení nejrůznějších chorob a také k vyvolávání vizí.

Nevěděli jsme, co přesně máme čekat. Říká se, že někomu mohou vize ukázat cestu životem nebo odbourat problémy, které ho nevědomě brzdí v tom, aby byl šťastný. Měli jsme také přirozený respekt, neboť zážitek nemusí být vždy příjemný a v krajních případech dokonce hrozí psychické problémy či schizofrenie. Člověk by určitě neměl podstoupit ceremoniál se strachem nebo brát Ayahuasku jako zábavnou drogu. V deset hodin večer se konečně objevil šaman Luis i se svou ženou Sárou a obřad mohl naplno propuknout. Každý z nás musel předstoupit a vypít na „ex“ záhadný nápoj z Liány smrti. Odebrali jsme se na připravené matrace, Luis sfoukl poslední svíčku a začal zpívat šamanské písně Ikaros. Asi po půl hodině začala rostlina v našich tělech působit.

Zážitek, který trval asi 7 hodin, byl neuvěřitelný! Bylo to jako z jiného světa. Měli jsme pocit, že jsme s pralesem spojeni, viděli jsme koloběh života i spoustu životních situací. Smáli jsme se a také jsme brečeli. Měli jsme pocit, že vidíme vše, co je nějakým způsobem v hlavě uloženo. Člověk si mohl nad jednotlivými obrazy popřemýšlet a skutečně dostat odpovědi na životní otázky. Nechápali jsme to. Nikdy před tím jsme v podobné věci příliš nevěřili, ale tento zážitek nám pohled na svět určitě změnil. Říká se, že život před a po Ayahuasce není stejný. Můžete poznat sami sebe a dokonce najít smysl života. Když rostlina usoudila, že máme dost, tak z nás vyletěla ven a to jak horem, tak spodem. Rituál končil druhý den ráno, když nás šamanova žena polívala v řece vodou s vonnými květinami.

Leželi jsme celé dopoledne v bungalovu a přemýšleli o všech věcech, které jsme viděli. Rostlina ve vás zůstane ještě několik týdnu působit, a proto můžete mít v dalších dnech mnohem živější sny a další představy. Cítili jsme se trochu omámení, ale nějakým způsobem šťastnější. Byl to opravdu zvláštní pocit, který není lehké vysvětlit.

Paralyzováni jedem z žáby

„Když už jsme tady, tak dáme ještě tu žábu ne?“, prohlásil asi v poledne David. Šaman kromě květin sbírá hluboko v džungli v korunách stromů žáby a jejich jed používá na posílení imunity a např. také jako ochranu proti malárii. „Mohl bych vám to dát pod jazyk, ale to je dost silný. Radši vám vypálím díru do ramene a jed vetřeme pěkně pod kůži.“, vysvětlil nám postup žabího rituálu. „To teda nevím, jestli chci vypálit rameno“, pochyboval jsem o celé věci. Než jsem si to stačil rozmyslet, měl už David klacíkem vypálené dvě díry v rameni. Šaman mu do ramene vetřel jed a ten měl neuvěřitelně rychlý nástup. David celý zrudnul, přestal mluvit a skácel se k zemi. „Ježiš, to je hrozný! Dej mi to taky, ať to mám za sebou“, řekl jsem šamanovi a za pár chvil už jsem se na zemi válel také.

Měl jsem pocit, že mě jed paralyzuje a otáčí mými ústy třikrát dokola. Bylo mi neskutečně špatně, měl jsem určitě horečku a myslel jsem, že umřu. „Proč sis to bral ty blázne?“, řval jsem na sebe v duchu. Tento pocit „umírání“ trval naštěstí jen několik minut, po kterých tělo začalo jed přemáhat. Tělo si skutečně myslí, že jde na smrt a tak udělá všechno pro to, aby se jedu zbavilo. Tím se celý systém člověka de facto znovu nastartuje a my se s odstupem času cítili nesmrtelní!

Za dva roky cesty kolem světa jsme zažili spoustu věcí, ale zážitek z Amazonského pralesa byl určitě jedním z nejsilnějších.

Podívejte se na video z našeho putování v Amazonském pralese: