O podmaňování Jižní Ameriky se zasloužil objevitel Venezuely Hojeda proslavený svou krutostí k původním obyvatelům i vlastním námořníkům.
HOJEDA Alonso de (též Ojeda) (* asi 1468, Cuenca, Španělsko, † 1515, Santo Domingo) – španělský mořeplavec a conquistador
Alonso de Hojeda pocházel z rodiny drobného šlechtice a v mládí sloužil jako páže u dvora vévody z Medinacelli. Díky svým známostem na španělském dvoře se v roce 1493 dostal na druhou výpravu K. Kolumba. Ten svěřil po příjezdu na Hispaniolu Hojedovi významný úkol: prozkoumat vnitrozemí ostrova, kde měl hledat zlato a drahé kameny.
Při první ze dvou výprav Hojeda objevil zlato v oblasti Cibao v centrální části ostrova; druhá výprava už spíše podmaňovala Indiány. Při ní si Hojeda počínal nadmíru krutě, i proto jej Kolumbus také pověřil potlačením velkého indiánského povstání. Hojeda se v roce 1496 se svým velitelem vrátil do Evropy, ale místo ve třetí Kolumbově výpravě nezískal, a proto začal plánovat uspořádání vlastní plavby.
Objev Venezuely – Malých Benátek
Královským dekretem získal A. de Hojeda právo podniknout vlastní výzkumnou cestu do nově objevovaných zemí. Dne 20. května 1499 vyplul se čtyřmi loděmi (hlavním kormidelníkem byl J. de la Cosa, jenž vytvořil první mapu zachycující španělské objevy v Západní Indii) z přístavu Puerto Santa Maria u Cádizu.
Počátkem července 1499 dopluly Hojedovy koráby k pobřeží Guyany (toto pojmenování, odvozené ze jména indiánského kmene Guanna, pochází právě od Hojedy). Odtud pokračovaly k ústí Orinoka a k Trinidadu a dále k pobřeží, jehož obyvatelé – vůči nimž se choval Hojeda mimořádně nepřátelsky – žili ve vesnicích na kůlech na mořském pobřeží. Proto dal nově objevené zemi jméno Venezuela (Malé Benátky), neboť mu připomínala italské město na lagunách.
Hojeda během další plavby objevil i ostrovy Bonaire, Curaçao a Aruba a jihoamerické pobřeží sledoval až k mysu Gallinas. Odtud zamířil v září 1499 k Hispaniole (Haiti). Počátkem roku 1500 přepadl Bahamské ostrovy, kde podnikl velký lov na otroky, které po návratu (červen 1500) prodal na španělských trzích. Zúčastnil se vzpoury proti Kolumbovi a v březnu 1500 musel se svými spojenci opustit Hispaniolu, aby se v polovině roku vrátil do Španělska.
Krutost se nevyplácí
V roce 1502 se Alonso de Hojeda vypravil znovu k pobřeží Venezuely. Kruté zacházení s domorodci i s vlastní posádkou vedlo ke vzpouře – vlastní námořníci zakovali Hojedu do želez a v září byl uvězněn na Hispaniole. Z vězení se sice brzy dostal, ale na další výpravy musel na několik let zapomenout…
Teprve v roce 1508 jej Juan de la Cosa doporučil králi za velitele expedice, která měla založit osadu v oblasti karibského pobřeží dnešní Kolumbie. Hojeda se tak stal guvernérem „Nové Andalusie“, ale výprava skončila fiaskem.
Hojeda se v červenci 1509 vylodil asi se třemi stovkami mužů v místech dnešní Cartageny, ale Indiáni houževnatě bránili založení osady. Ve srážce s nimi zahynul Hojedův věrný průvodce de la Cosa. Španělské lodi i s velitelem výpravy se vrátily na Hispaniolu. Velení nad zbylými muži převzal F. Pizarro, který ubránil nově založenou osadu před útoky Indiánů. S posilami připlul na kontinent málo obratný Martin Fernandez de Oncins a spolu s ním pětatřicetiletý V. N. de Balboa, který přemohl své konkurenty a ujal se vlády nad územím dnešní Panamy a části Kolumbie (Nová Andalusie) a v září 1513 se dostal na pobřeží Tichého oceánu.
Během zpáteční plavby na Hispaniolu přepadli Hojedu piráti a dopravili ho na Kubu. Odtud se zchudlý conquistador přeplavil na Hispaniolu, kde marně hledal prostředky k uspořádání nové výpravy. Vstoupil do kláštera, v němž po několika letech, chudý a zapomenutý, zemřel.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
