Přečtěte si o tom, jak se může právník, profesor českého jazyka a literatury uplatnit i na poli kartografie.
(* 21. 3. 1807 Vysoké Mýto, † 23. 8. 1882 Vídeň) – český filolog, historik, autor mapy Moravy
Jazykovědec, překladatel, odpůrce pravosti rukopisů
Alois Václav Šembera vystudoval litomyšlské gymnázium a poté práva v Praze; už za studií na sebe upozornil básnickou tvorbou, zejména překlady z Vergilia. Po studiích nastoupil na brněnském magistrátu, od roku 1839 přednášel češtinu na stavovské akademii v Olomouci, po smrti Antonína Bočka (1847) převzal vedení Moravského zemského archivu. Od roku 1849 pak byl profesorem českého jazyka a literatury na vídeňské univerzitě. Napsal celou řadu významných historických a literárně historických prací, například Historie pánů z Boskovic (1836), edice Husova spisu Ortographica Bohemica (1857), Paměť a znamenitosti města Olomouce (1831), Základové dialektologie české (1842) a hlavně Dějiny řeči a literatury československé (dva díly, 1858, 1861). V závěru života Šembera označil Rukopis královédvorský a zelenohorský za padělky (Libušin soud, 1879), za což byl mnohokrát napadán a prohlášen za odrodilce.
Dílo: Mapa Moravy
Význam Šemberovy práce na poli kartografie spočívá ve vytvoření mapy Moravy, s jejií přípravou započal již ve 40. let. V roce 1850 byly vyryty tiskové desky, ale vydána, pod názvem Mapa země moravské, byla až roku 1863. Její měřítko je 1: 288 000 a skládá se ze čtyř listů s opravených výškopisem dle měření K. Kořistky. Šembera na mapě zachytil především celou řadu historických pamětihodností: zříceniny hradů, pravěká naleziště, hradiště, zaniklé vsi, bojiště apod. Mapa tak zároveň může být považována za naši první historickou mapu. Jako filolog velmi přesně zakreslil jazykové hranice nejen mezi češtinou, němčinou a polštinou, ale i mezi jednotlivými nářečími. Ještě za Šemberova života tato mapa vyšla podruhé, a to v roce 1878. Chystané Popsání Moravy a Slezska zůstalo v rukopise. Šembera se zabýval také geografickou statistikou a studiem českých menšin v okolních zemích (Jazyk moravský v pruském Slezsku, Časopis českého muzea 1842).
• Trávníček D.: Alois Vojtěch Šembera a jeho činnost v oboru zeměpisu. Lidé a země 5, 1956, s. 224–228
Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri
