„Pro mne však byl hlavní předmět zájmu ptakopysk. Nikdo v těch letech nedopravil do Evropy tolik ptakopysků jako já.“
První cesta do Austrálie
Pyšný lovec ptakopysků odešel v roce 1876 do Austrálie vlastně z trucu. Proti vůli rodičů si vzal chalupnickou dcerku a nezbylo mu nic jiného než po příkladu staršího bratra odejít za moře. Cesta do Austrálie, kterou i se svou nevěstou nastoupil počátkem května 1876, byla Topičovou cestou svatební.
Jako vyučený zahradník se přihlásil do botanické zahrady v Brisbane, kde ho zaměstnali u množení rostlin. Poznal však divokou australskou přírodu a začal sbírat představitele zdejší flóry i fauny. Po čtyřech letech se vrátil do Čech, kde mu zatím rodiče koupili hospodu v Novém Městě u Chlumce nad Cidlinou. Po kratší době si nedaleko Hradce Králové pořídil usedlost a pokoušel se hospodařit.
„Lovec ptakopysků“
V roce 1885 se však znovu vydal na jih Austrálie, do státu Viktoria. Topičův druhý pobyt se protáhl na 5 let a jeho hlavním zaměstnáním se stal sběr zdejších přírodnin. Dodával je prostřednictvím pražského obchodu Václava Friče do Evropy. Využil mimořádného zájmu o klokany, ježury a zejména ptakopysky, u nichž teprve před nedávnem (1884) vědci objevili způsob rozmnožování a potvrdili dosud popíranou existenci vejcorodých savců.
Po návratu do Čech Topič přednášel o evropské přírodě a vyprávěl své lovecké zážitky ze země protinožců: „Dalo to nějakého přemýšlení než jsem se naučil lovit ptakopyska. Měl jsem nakonec čtrnáct sítí s postranicemi, od břehu k břehu potoka. Ptakopyskové veplují do těchto sítí. Avšak z jejich bludiska se už nedostanou k povrchu hladiny. Utopí se.“
Díky úspěšnému prodeji australských přírodnin a vstupnému z početných přednášek se „lovec ptakopysků“ mohl v roce 1892 vypravit znovu do Austrálie. Jeho loď vyplula z Janova a pokračovala přes Suez a Bombaj do Sydney.
Topič tentokárt v australských pralesích pobýval 6 let. Prošel Nový Jižní Wales, Viktorii i Queensland. Lovil tu a zásoboval evropská muzea i laboratoře a kabinety vysokých škol. Postupně si u mnoha badatelů získal autoritu. Topičovy praktické poznatky využil např. profesor Václav Sixta při práci na knize Ptakořitní či vejcorodí savci, kterou vydal v roce 1903. O setkání s Topičem vypráví: „O vánocích 1898 vrátil se Topič do Čech a vypravoval mně o životě ptakopyskově, o hnízdění, o způsobu kojení (ze žlábků) a vlastních způsobech lovení do sítí a usmrcení zvěře.“
Poslední návštěva Austrálie
Naposledy se do Austrálie Topič vypravil v roce 1902. Tato cesta kratší než předcházející trvala 3 měsíce; Topič mohl jen letmo zaznamenat změny, které se na tomto kontinentě udály. Vrátil se do Čech a usadil se v Novém Bydžově. Vyučoval němčinu a angličtinu, radil zahradníkům i zájemcům o daleké a dobrodružné cesty. Australské zážitky shromáždil ve vzpomínkách (1924), které později literárně zpracoval Jaromír John.
• John J.: Australská dobrodružství Aloise Topiče. Praha 1946
(* 3. 3. 1852 Přelouč, † 10. 6. 1927 Nový Bydžov) – český cestovatel
Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri
