Wegener jako první položil základní kámen k myšlence, že všechna pevnina na Zemi dříve tvořila jeden souvislý povrch. Svůj život zasvětil poznání Grónska.
WEGENER Alfred (* 1. 11. 1880, Berlín, Německo, † konec listopadu 1930, Grónsko) – německý meteorolog a geofyzik
Od počátku 20. století nabývaly expedice mířící do Grónska především vědeckého charakteru. Německý odborník Alfred Wegener prováděl systematický výzkum meteorologických poměrů na severovýchodě ostrova v letech 1906–08, kdy se účastnil dánské expedice vedené L. Mylliem-Erichsenem. Spolu s J. P. Kochem se roku 1913 pustil na saních ze zátoky Dove na východním pobřeží napříč ostrovem ke fjordu Uppernavik na západě Grónska. Výprava přitom jako první přezimovala na vnitrozemském ledu. A. Wegener prováděl glaciologický výzkum, který přispěl k poznání grónského vnitrozemí.
V meziválečném období zastával různé významné vědecké funkce na univerzitách v Hamburku a Štýrském Hradci. Již v roce 1912 publikoval teorii o pohybu kontinentů v geologické minulosti – tzv. kontinentálním driftu; podle Wegenera původně všechna souše na povrchu Země tvořila jediný kontinent, který se později rozčlenil do jednotlivých litosférických desek, které vlastně „plují“ po povrchu planety. Wegenerova teorie byla brzy opuštěna – zvláště poté, co byly vyvráceny jeho „důkazy“, pocházející z grónských měření; teprve v 60. letech 20. století se k driftu geologové vrátili, a ač v modifikované podobě, Wegenerova teorie je dosud vědeckým světem uznávána za jeden ze základů historické geologie.
1. výzkumná stanice v Grónsku
V roce 1929 vedl Alfred Wegener německou expedici do Grónska. Zkoumal s ní oblast mezi fjordem Umanak na západě a Scoresbyho zálivem na východě ostrova. Založil ve vnitrozemí (71° 10’ severní šířky a 39° 58’ západní délky) v nadmořské výšce kolem 3 000 metrů výzkumnou stanici s názvem Eismitte (Ledový střed). Měla představovat základ pro řetěz základen pro meteorologická pozorování a zkoumání vnitrozemského zalednění Grónska.
Před příchodem zimy se v říjnu 1930 Wegener vypravil ze základny k západnímu pobřeží. Nedošel, když jej po cestě (189 km od pobřeží) ranila mrtvice. Wegenerových deníků a dalších dokumentů se ujal Gróňan Rasmus Willumsen, který se však beze stopy ztratil. Německá výprava, jejíž vedení převzali Wegenerův bratr Kurt a J. Georgi, však pokračovala ve výzkumu. Přispěla k poznání vnitřního reliéfu Grónska, skrytého pod silným ledovým příkrovem.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
