Jeden z nejvýznamnějších polárníků, který učinil objev podmořského hřbetu rozdělující Severní Ledový oceán na dvě části. A.F. Trešniikov byl velitelem expedice, která jako první pronikla do hlubokého nitra Antarktidy.
TREŠNIKOV Alexej Fjodorovič (* 14. 4. 1914, † 18. 11. 1991) – ruský (sovětský) oceánograf a historik polárních výzkumů
V antarktickém létě 1956–57 připlula k sovětské jihopolární stanici Mirnyj druhá sovětská expedice s úkolem pokračovat (v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku) v práci Somovovy výpravy. Byla daleko početnější (189 mužů) a lépe vybavená. Vedl ji Alexej F. Trešnikov, jeden z nejzkušenějších sovětských polárníků. Patřil k účastníkům průzkumných arktických letů z období 1948–50. K nejvýznamnějším výsledkům patřil objev podmořského Lomonosovova hřbetu, který se táhne od Novosibiřských ostrovů až ke Grónsku a rozděluje Severní ledový oceán do dvou pánví (Euroasijské a Americkoasijské).
Dosažení pólu nedostupnosti
V letech 1954–55 velel Trešnikov polární stanici Severní pól 3, která se na driftující ledové kře dostala od 178° západní délky až k 24° západní délky. V únoru 1957 převzal vedení antarktické výpravy, která pokračovala v pronikání do vnitrozemí ledového kontinentu. Cílem bylo dosažení pólu nedostupnosti. 21. února 1957 dosáhli sovětští polárníci stanice Pioněrskaja. O týden později pokračovala motorizovaná karavana dál na jih, kde založila v nadmořské výšce přibližující se čtyřem tisícům metrů dočasnou stanici Komsomolskaja (7. 3.). S obtížemi pronikaly kolony tahačů složitým terénem. Postupovaly v hlubokém sněhu a v mrazech, které v noci klesaly k –70 °C. Před příchodem polární noci museli členové výpravy, jež měla dosáhnout jižního geomagnetického pólu, vybudovat předsunutou základnu Vostok 1, která byla vzdálená 640 km od Mirného. Tahače se vrátily 1. května a na prozatímní základně za 72° jižní šířky osm mužů přezimovalo.
S koncem zimy (8. 10.) se vydala z Mirného nová skupina. Dobudovala stanici Komsomolskaja a ve vzdálenosti 1 410 km od Mirného vystavěla základnu Vostok (78° 27’ jižní šířky a 106° 52’ východní délky). Pracovala v blízkosti jižního geomagnetického pólu a současně v oblasti nejnižších teplot. Právě z východní části Antarktidy, kde meteorologové v roce 1960 vypočítali průměrnou roční teplotu –56 °C, přicházejí zprávy o mrazivých rekordech – v roce 1983 zde naměřili –89,2 °C.
Trešnikovovo jméno nese planetka č. 3339, kterou v observatoři na Kleti objevil jeden z účastníků jeho výprav, český astronom a polárník Antonín Mrkos (1918–1996).
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
