Alexand Makedonský má rozporuplnou pověst. Někteří jej považují za velkého šiřitele antické kultury, jiní za drsného nenechavce, který neměl nikdy dost. V každém případě za dob antiky výrazně rozšířil znalosti o okolním světě.
ALEXANDR Makedonský (* 356 před Kr., Pella, Makedonie, Řecko, † 13. 6. 323 před Kr., Babylón, nyní Irák) – makedonský král, dobyvatel Asie
Sám postupoval k řece Indu; vojsko si těžce razilo cestu, protože tamní končiny byly neprostupné. Cestou zajal několik barbarů a dověděl se od nich, že Indové z této krajiny utekli k Abisarovi, avšak slony že zanechali na pastvinách při řece Indu. Pod vedením zajatců se pak Alexandr vydal na lov. Mezi Indy je mnoho zručných lovců slonů. Až na dva slony, kteří se při pronásledování zřítili do propasti a zahynuli, všichni ostatní byli chyceni a se svými poháněči zařazeni do vojska. U řeky také narazili na dřevo; vojáci je pokáceli a zhotovili z nich lodě. Na nich pak jeli dolů po řece Indu až k mostu, který už dlouho předtím postavili Héfaistión a Perdikkás.
V úvahách historiků vystupuje Alexandr Makedonský jako rozporná osobnost. Byl krutým dobyvatelem, ale i žákem Aristotelovým a šiřitelem helénské kultury. Zároveň s Alexandrovou početnou armádou postupovali i řečtí učenci, kteří přinášeli zprávy o podobě tehdejšího světa od maloasijského pobřeží a egyptských pouští až k řece Indu.
V roce 336 před Kr. nastoupil Alexandr po svém otci Filipovi na trůn v makedonském městě Pella. Zdědil říši, která sahala od Dunaje až k ostrovům v Egejském moři, i když musel upevnit moc otřesenou nenadálou a podivnou Filipovou smrtí. Vtrhl do severořecké Thesálie a po jejím dobytí se prosadil thermopylským průsmykem do dalších oblastí Řecka, kde mj. vyplenil a zničil Théby. S vlažným souhlasem řeckých předáků shromáždil mnohatisícovou armádu a po vzoru Homérových hrdinů se přeplavil do Malé Asie (334 před Kr.).
Alexandr se střetl s Peršany na řece Graniku (Kocabas v dnešním Turecku). Přezimoval ve Frýgii a v městě Gordión přetnul podle pověsti známý gordický uzel. V listopadu 333 před Kr. porazil krále Dareia III. na řece Issu. Pronásledoval perského panovníka libanonským a syrským pobřežím do Egypta. Dobýval s obtížemi města Tyros a Gazu, než se dostal do egyptského Memfisu (Théb), kde se nechal prohlásit za faraóna. V lednu 331 založil město Alexandrii, které se stalo centrem helénistické vzdělanosti. Pro božské požehnání putoval pěšky do Amónovy svatyně v Libyjské poušti.
Dobývání pokračuje v Mezopotámii
S pocitem nepřemožitelnosti se Alexandr vydal do Mezopotámie a znovu porazil perského vládce v bitvě u Gaugamél (1. 10. 331 před Kr.). Přes Babylónii vytáhl k perským městům Súsy a Persepolis, které nechal srovnat se zemí. Rychlými pochody se Alexandrovo vojsko dostalo do Ektabany (Hamadán), kde se dověděl o zavraždění Dareia III. Makedonský panovník se prohlásil za následníka perského vládce a pronásledoval jeho vrahy přes území Parthů (v severním Íránu) a Hyrkánii (u Kaspického moře). Přes Herát a Kandahár (obě tato města založil, a to pod názvem Alexandrie) pronikl do Afghánistánu. Převedl své vojáky přes Hindúkuš a po překročení řeky Óxos (Amu-darja) pronikl do Střední Asie. S částí armády se Alexandr dostal do Samarkandu (329 před Kr.) a svou říši rozšířil až k řece Iaxartés (Syr’-darja).
Dobyvatelova armáda znovu překonala Hindúkuš a roku 326 před Kr. se obrátila proti vládcům západní Indie. Alexandr s obtížemi porazil u řeky Hydaspés (Džihlam) v Paňdžábu indického místokrále Póra a pronikl až k Indu. Vojáci odmítali pokračovat dál a Alexandr podlehl jejich tlaku. Na početných lodích se vydal po Indu na jih a v létě 325 před Kr. se dostal do jeho delty. Alexandrův mořeplavec ÚNearchos pokračoval po moři, podél pobřeží Ománského zálivu Hormúzským průlivem do Perského zálivu.
Alexandr postupoval po pevnině pustou oblastí Gedrosie (Balúčistán). Hladový pochod znamenal velké ztráty, ale přesto Alexandr zahořel pro nové světovládné plány. Odebral se do Sús a po několika měsících do Babylónu, kde v červnu 323 před Kr. náhle zemřel, pravděpodobně na malárii. Mapa, kterou roku 320 před Kr. vytvořil Dikearchos, jeden z vědců provázejících Alexandra, zachytila oblasti, jimiž prošla armáda makedonského dobyvatele. Přispěla k poznání oblastí za hranicemi dosud známými v antickém světě.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
