Alexandr Ksaverjevič Bulatovič – šiřitel pravoslavné víry do Etopie

Alexandr Ksaverjevič Bulatovič – šiřitel pravoslavné víry do Etopie

Rus Bulatvič cestoval po Etiopii pro cara. Později ale podnikl i vlastní cestu, při které se tam snažil založit pravoslavný klášter.

BULATOVIČ Alexandr Ksaverjevič (* 26. 9./8. 10. 1870, Orel, Rusko, † 1918 nebo 1919, Lucikovka, Sumskaja oblasť, Ukrajina) – ruský cestovatel po Etiopii

Okamžik byl slavnostní. Vpředu třpytilo se jezero, totéž dávno kýžené jezero, k němuž tak dlouho a vytrvale jsme pospíchali. Vpravo prostírala se nízká step a za ní daleké hory, vlevo hustý, pobřežní les řeky Omo. Na tomto pozadí jasně vystupovaly řady habešského vojska. Leskly se hedvábné košile, zvířecí kůže, zlaté a stříbrné ­ozdoby a po větru vlály habešské vlajky. Konečně rozlehl se výstřel a pět tisíc habešských ručnic pozdravilo nové území Menelikovo a nově vztyčenou jeho vlajku. Zavířily bubny, zahučely trouby, zapištěly flétny, rozlehly se válečné písně… Rozradovaný ras Valde-Georgis mne objal a já blahopřál jsem mu vřele a upřímně.

Evropské cestovatele po celá staletí přitahovala Etiopie, zvláště proto, že její obyvatelé se hlásili ke křesťanství. Zájem mocností o hornatou zemi na africkém východě zesílil v souvislosti s neúspěšným italským pokusem kolonizovat oblast afrického rohu.

S poslestvím do Addis Abeby

Ruský car vyslal v době italsko-habešské války roku 1896 do Etiopie zvláštní sbor Červeného kříže. S ním odcestoval i gardový poručík Alexandr Bulatovič, který, dříve než se vrátil do Ruska, podnikl osamělou výpravu do západní části země. Jako první Evropan překročil řeku Baro, přešel k řece Didessa a k Modrému Nilu.

V době, kdy probíhaly „závody“ Velké Británie a Francie o vládu nad oblastmi nilských pramenů, vyslal car Mikuláš II. do Addis Abeby k císaři Menelikovi nové poselstvo. Vedl je člen státní rady P. M. Vlasov, v jehož doprovodu byl mj. A. Bulatovič. V září roku 1897 vyjeli z Petrohradu a koncem října přicestovali do etiopského hlavního města. Bulatovič využil válečného tažení habešské armády a s jejími oddíly se pustil v doprovodu husara Zelepukina do neznámých končin na jihu země.

Počátkem roku 1898 se vydal z Addis Abeby do údolí řeky Walga a do města Jima (na řece Gibe). Pokračoval údolím Godžabu do oblasti Kaffa až na hranice tehdejší Etiopie. Koncem března 1898 pronikl spolu s habešským vojskem, kterému velel ras Valde Georgis, k Rudolfovu jezeru (dnešní jezero Turkana) a dostal se k ústí řeky Omo. Proti jeho proudu se vracelo vítězné vojsko „černých křesťanů“ k řece Kibiše a dál na sever do pohoří Meru a na počátku června 1898 do Addis Abeby. Jako kurýr se pak A. Bulatovič vracel spolu s oddílem kozáků přes Džibuti a Suezským průplavem do Petrohradu, kam dorazil koncem července 1898.

Záhy po návratu do Ruska opustil A. Bulatovič vojenskou službu a vstoupil do kláštera. Do Etiopie se vrátil v letech 1911–12, když se pokoušel v zemi „černých křesťanů“ založit pravoslavný klášter. Po novém návratu do Ruska se pak věnoval bohosloví.

Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: