Baranov doplul na Aljašku, kde vztyčil ruskou vlajku a založil pevnost Novoarchangelsk, střed Ruské Ameriky.
BARANOV Alexandr Andrejevič (* 1745, Kargopol, Rusko, † 16./28. 4. 1819 v Sundském průlivu na lodi Kutuzov) – ruský obchodník, spoluzakladatel Ruské Ameriky
V srpnu 1790 vyplula loď Tři svatí na jednu z řady svých cest z Ochotska na ostrov Kodiak. Mezi cestujícími byl i Alexandr Baranov, ruský kupec, který se na doporučení G. Šelichova ujímal správy ruských osad v Severní Americe. Rozbouřené moře donutilo ruské námořníky přezimovat na aleutském ostrově Unalaska a teprve na jaře 1791 se vydali na člunech k ostrovu Unimak a k poloostrovu Alaska. Zatímco Baranov plul přímo na Kodiak, skupina vedená Dmitrijem Bočarovem pokračovala podél severních břehů úzkého poloostrova až do ústí řeky Kvicak a odtud pěšky k Šelichovovu průlivu a na Kodiak.
Konkurence dalších ruských společností, zakládajících své osady u Kenajského a Čugačského zálivu, nutila Baranova a jeho spolupracovníky hledat nové možnosti pro zřizování faktorií na pobřeží Aljašky. Setkali se přitom s lodí Discovery a G. Vancouverem, který zkoumal severozápadní pobřeží Ameriky. V červnu 1794 se Rusové dostali k ústí řeky Copper a do zálivu Yakutat (a v jeho blízkosti viděli Horu sv. Eliáše vysokou 5 489 m), kde již dříve přistála expedice A. Malaspiny. O rok později sem doplula i briga Tři svatí s prvními rodinami osadníků. Velel jí Gavriil Pribylov († 1796), který v šelichovovských službách objevil při jedné z plaveb Beringovým mořem ostrovy Sv. Jiří a Sv. Pavla.
Ruská vlajka v Americe
V červenci 1795 vztyčil Baranov, který do zálivu Yakutat připlul s lodí Olga, v této části Ameriky ruskou vlajku. Pokračoval jižněji k souostroví, které již dříve zkoumali G. Vancouver a J. F. Bodega y Quadra. Loď Olga se dostala ke Kruzovovu ostrovu a do Sitkinského zálivu. V něm koncem roku 1799 vznikla za Baranovovy účasti pevnost Novoarchangelsk (nyní Sitka), která se stala hlavním střediskem Ruské Ameriky.
Zásobování Ruské Ameriky spolu s obranou ruských pozic v této části světa zajišťovaly na počátku 19. století lodě, které podnikaly cesty kolem světa (např. I. F. Kruzenštern na lodi Naděžda a J. F. Lisjanskij s lodí Něva, 1803–06). Ruské výpravy se pro zásoby vydávaly podél amerického pobřeží na jih, do Španěly ovládané Kalifornie. K nejznámějším patří cesta lodí Juno a Avos, kterým velel Šelichovův zeť Nikolaj Rezanov. Stala se námětem úspěšného muzikálu Juno a Avos z počátku 80. let 20. století.
Pokusem o zachycení ruských obchodníků na severu Kalifornie bylo založení pevnosti Ross v Bodegově zálivu (Rusy přejmenovaného na Rumjancevův) v září 1812. Spravoval ji Ivan Kuskov (1765–1823), který podnikl v Baranovových službách řadu výprav na americké pobřeží. V pevnosti Ross zůstal deset let (do roku 1822). Pevnost se posléze střetala se zájmy britských a amerických obchodních společností, jejichž základnou se stala osada Arkadie v ústí řeky Columbie. Roku 1841 ji ruská vláda prodala USA.
A. Baranov nadále organizoval expedice na průzkum vnitrozemí Aljašky. V roce 1818 odešel na severozápad jeden z agentů Rusko-americké společnosti P. Korsakovskij, který pronikl až k řece Yukonu. Baranovův pobyt skončil v prosinci 1818, kdy po vystřídání kapitánem Hagemeisterem nastoupil na palubu lodi Kutuzov, se kterou se vracel do Ruska. Do Evropy se však nedostal a zemřel cestou v blízkosti ostrova Jáva.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
