Za kožešinami se do Severní Ameriky vydal Alexander Mackenzie. Později ale začal prozkoumávat nová místa a přinášet poznatky o geografii.
MACKENZIE Alexander (* asi 1755, Inverness, Skotsko, † 11. 5. 1820, Mulnair u Dunkfeldu, Skotsko) – skotský obchodník s kožešinami, cestovatel po severu Kanady
Zatímco v Jižní Americe hledali evropští dobyvatelé zlato a stříbro, na severu kontinentu se lovci a obchodníci vydávali do řídce obydlených krajů za bohatstvím kožešin. Vzájemně si konkurující Společnost Hudsonova zálivu a Severozápadní společnost vysílaly své agenty do mrazivé tundry na severu Kanady i do hustých lesů amerického západu. K nejvýraznějším postavám mezi nimi patřil Alexander Mackenzie.
Přišel do Kanady sotva patnáctiletý a ve dvaceti letech jej Severozápadní společnost vyslala jako nákupčího k jezeru Saint Claire (mezi jezery Huron a Erie; v roce 1785 na horní tok Churchillu a na další dva roky k jezeru Athabasca, kde zpočátku pracoval s P. Pondem. V ústí řeky Athabasca vystavěl pevnost Chipewyan, ve které přezimoval a odkud se na jaře 1789 vypravil s dvanácti muži na člunech z březové kůry po řece Slave a k Velkému otročímu jezeru (9. 6. 1789). Objevili řeku mířící na západ. A. Mackenzie se domníval, že jeho výpravu dovede k Tichému oceánu, ale po 350 kilometrech se stočila prudce k severu. Objevil Mackenzieovo a Franklinovo pohoří, která řeku lemovala. Dostal se k Velkému medvědímu jezeru a širokým řečištěm toku, který později dostal jeho jméno, doplul 14. července 1789 až k polárnímu moři.
Dvojitý přechod severoamerického kontinentu
Po dvou dnech se A. Mackenzie obrátil nazpátek a s přicházejícím podzimem se vrátil do pevnosti Chipewyan. Ještě další dva roky zůstával u jezera Athabasca. Nakrátko se vrátil do Skotska, ale roku 1792 byl opět v Kanadě. Od řeky Svatého Vavřince projel do Fort Chipewyan, kde jeho bratr Roderick organizoval novou výpravu po řekách západní Kanady. Doplul se svou výpravou na kanoích od jezera Athabasca po řece Peace k jejímu soutoku se Smoky River, kde vystavěl novou pevnost potřebnou pro přezimování.
S novým jarem (9. 5. 1793) pokračoval s desetičlennou posádkou vzhůru po řece Peace. Proplouval úzkými kaňony ve Skalistých horách a překonával dlouhé partie peřejí. Na horním toku řeky Peace se rozhodl přejít na Parsnip a s ní do řeky Fraser. Proti proudu jednoho z jejích přítoků se dostal k pásmu Pobřežních hor, které překročil a s pomocí Indiánů se dostal k Zálivu královny Charlotty v Pacifiku. Vůdce výpravy zde vysekal do skály nápis: Alexander Mackenzie z Kanady po souši 22. července tisíc sedm set devadesát tři.
Zbývala obtížná zpáteční cesta, při které A. Mackenzie podruhé přetnul severoamerický kontinent. Vydal se na ni 24. srpna, koncem září 1793 se vrátil k jezeru Athabasca a roku 1794 přicestoval do Montrealu, kde se dočkal povýšení do šlechtického stavu. Nepokračoval ve svých výzkumných cestách a čtenáři se dočkali knihy Putování Alexandra Mackenzieho z Montrealu od řeky Sv. Vavřince přes severoamerický kontinent,která vyšla roku 1801.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
