Italský důstojník velící expediční flotile, která přinesla řadu nových objevů z Jižní Ameriky. Bojoval za práva obyvatel španělských kolonií.
MALASPINA di MULAZZO Alessandro (* 5. 11. 1754, Mulazzo v Toskánsku, Itálie, † 9. 4. 1810, Pontremoli, Itálie) – italský mořeplavec ve španělských službách
V poslední červencový den 1789 opustily španělský přístav Cádiz lodi Atrevida a Descubierta. Výpravě velel italský námořní důstojník Alessandro Malaspina, který vypracoval program mapování mořských proudů a větrů u amerických břehů. Účastnilo se jej několik vědců s umělci, kteří měli zachytit věrnými ilustracemi nové objevy španělské expedice. Obě lodi přetnuly Atlantik a nakrátko zakotvily v Montevideu. Pokračovaly k Falklandským (Malvínským) ostrovům, jejichž geografickou podobu vědci z Malaspinovy výpravy upřesnili.
Expedice obeplula mys Horn a v srpnu 1790 přistála ve Valparaísu. Přidal se k ní český botanik Tadeáš Haenke (1761–1817), který podnikal výzkumné cesty do And a k hornímu toku Amazonky. Plavba španělských lodí pokračovala podél jihoamerického pobřeží do peruánského Callaa (20. 5. 1790); to se stalo na čtyři měsíce základnou, odkud se přírodovědci z Malaspinovy výpravy vydávali na západní hřbety And.
V říjnu 1790 pokračovaly obě lodi do Guayaquilu a 11. listopadu 1790 přistály v Panamě. Po staré královské cestě se vydala část posádky do Cartageny a zde zařídila odeslání bohatých zisků výpravy do Španělska. V polovině prosince zamířila Malaspinova expedice na sever a počátkem února 1791 zakotvily její lodi v Acapulku. Vědci pak putovali celého půl roku po Novém Španělsku (Mexiku). Získali obrovské množství informací o zdejší přírodě i o životě místních obyvatel; jejich materiály však zůstaly bezúčelně ležet v skladech španělské admirality.
Dosažení Aljašky a další cesty pacifickými a jihoamerickými oblastmi
Atrevida a Descubierta zatím pokračovaly dál k severu a 10. srpna 1791 dosáhly 60° severní šířky. Dostaly se (dříve než anglické lodi) k Vancouverovu ostrovu a k ostrovu Královny Charlotty; pronikly až k Aljašce. Malaspina zkoumal ledovce u hory Mt. Elias a mapoval záliv Jakutat; vyměřoval americké pobřeží u průlivu Krále Viléma a ostrova Nootka (u Vancouverova ostrova). V polovině září se obě lodi vrátily do Kalifornie a pokračovaly do Acapulka.
26. března 1792 přistály na Filipínách a celý rok se pohybovaly mezi jednotlivými pacifickými ostrovy. Zastavily se na Nových Hebridách, v Austrálii (Botany Bay poblíž dnešního Sydney) i na Novém Zélandě (Dusky Sound). Přes souostroví Tonga se španělská expedice vrátila do Callaa, kde ji opustil T. Haenke. Rozhodl se cestovat napříč Jižní Amerikou a na další léta se usadil v horním Peru. Expedice A. Malaspiny obeplula na zpáteční cestě mys Horn, zastavila se v Buenos Aires a 20. září 1794 přistála ve Španělsku.
Malaspina vypracoval obsáhlý spis o neutěšených poměrech ve španělských koloniích a navrhoval provedení reforem, které by zabránilo hrozícímu vzbouření jejich obyvatel. Byl za svoje názory uvězněn a teprve po Napoleonově zásahu byl roku 1803 propuštěn.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
