ROZHOVOR: Alča a Mája o PNT – Neobjevený klenot mezi dálkovými traily

Na kterou z vašich společných cest vzpomínáte nejradši a jak u vás funguje vzpomínkový optimismus?

Na každou z cest si vzpomeneme při různých situacích, a nakonec i chvíle, kdy nám nebylo do smíchu jsou teď už oblíbenou vzpomínkou. Přesto se nám asi nejhlouběji do srdcí vryla divoká Aljaška. A vzpomínkový optimismus rozhodně platí. Třeba teď si říkáme, že ta Patagonie třeba nebyla tak těžká nebo že medvěd, co na nás běžel, nebyl tak nebezpečný – ale pak se člověk zamyslí důkladněji a ty vzpomínky rozhodně nevybledly ani ve své náročnosti.

Jak jste se dozvěděly o PNT a proč jste si vybrali zrovna ten?

Poprvé jsme symbol PNT viděly v závěrečné etapě PCT, kde se oba traily na chvíli protnou. Tehdy jsme si myslely, že je to jen nějaký indiánský trail, který ani není hotový (což tedy je tedy pravda i dneska), ale pak jsme zjistily, že je to přesně takový trail, který kombinuje divokost Aljašky a krásu dálkových trailů USA.

Co se vám na PNT líbilo nejvíc a co na něm bylo nejtěžší?

Nadchla nás jeho rozmanitost. Jde se horami, pouštními oblastmi i deštným lesem a oceánským pobřežím, ale i malými městečky. Je to po trailu, po silnicích, prašných cestách i místy, kde žádná cesta neexistuje a musíš si vše najít a proklestit sám. To bylo asi i nejtěžší.

Stezka vede většinou úplně mimo civilizaci. Jak jste to řešily s jídlem? Přišel na vás „hiker hunger“? A co jste na trailu jedly?

Naopak – často civilizaci křižuje, je ale tak malá, že se jedná třeba jen o pět domků (kde se naštěstí dá něco málo vždy koupit). Když jde ale mimo civilizaci, tak pořádně a na dlouho! Hiker hunger nás vždycky tak po měsíci začne dohánět. jedly jsme klasiku: ramen noodles, rýže, kuskus, tuňák, vločky a spooooustu tyčinek. Tentokrát jsme měly i luxus v podobě hotových jídel od Adventure food.

Jaké jste zažily na trailu nejzajímavější setkání?

Těch setkání bylo hrozně málo, ale o to silnější a krásnější byla. Nečekané a naprosto odzbrojující bylo setkání s Ghostem (trail angel) v místech, kde se PNT křižuje s PCT a on si nás pamatoval, když jsme před pěti lety začínaly trail u Mexických hranic. Svět je malej.

Nejširší nabídku průvodců a map USA (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

A se zvířaty?

Rozhodně blízké setkání s pumou! A pak tedy taky bitka s mývaly o jídlo.

PNT je poměrně mladý trail, jsou už i tady „trail angles“? A jaký zázrak cestou potkal vás?

Ano, i tady jsou trail angels. Převážně tedy v západní části trailu, která vede blízko civilizace podél pobřeží. Na rozdíl od jiných trailů, které chodí tisíce hikerů, jsme tady zažívaly opravdu upřímná a krásná setkání na hlubší úrovni, protože je to pro obě strany velmi vzácné a málo časté.

Už 18. ledna budete mít v letenském BIO|OKO o PNT přednášku. Na co byste rády čtenáře pozvaly, proč by si tento večer s Vámi určitě neměli nechat ujít?

Ani jsme nečekaly, jak nadšené z PNT budeme. Byla to jedinečná cesta a opět silné zážitky. Hlavně si v našem vyprávění opravdu každý najde to svoje – divočina, lidé, jídlo, zvířata, hory, oceán, super videa a chytlavé songy. Zatím jsme o PNT přednášely jen 3x, takže bych neváhala 🙂

Vstupenky na přednášku o PNT, která se bude konat 18. 1. ve 20:30 v BIO OKO můžete zakoupit zde.