Albánská riviéra a její poklady: Karaburun, Orikum a Saranda

Přijíždějte ze severu

Samotná Albánská riviéra začíná za městem Vlora, která je pulzujícím centrem kraje a nabízí živou atmosféru typickou pro přímořské město tohoto typu – mimo jiné zde 28.11.1912 byla vyhlášena samostatnost Albánie.

Zde je k vidění velký záliv s přístavem (linky do Itálie) a v jeho rámci ostrov Sazan. Ten je unikátní hlavně svou faunou (vzácné druhy plazů a mořské fauny) a  byl po dlouhou dobu uzavřen a využíván albánskou armádou, v létě roku 2015 byl ale otevřen pro veřejnost a je nyní součástí chráněné námořní oblasti Karaburun – Sazan.

Začátek cesty dále na jih je lemován menšími hotýlky a plážemi. První zastávkou může být městečko Orikum, kde se kromě klasické turistické infrastruktury a menších pláží nachází i archeologický park (vstup pouze po předchozí domluvě) a základna albánského námořnictva. Po průjezdu Orikem dále po hlavní silnici již začíná stoupání do oblasti národního parku Llogara.

Odsud je možné se pěšky vydat na výlet na poloostrov Karaburun – je třeba ale mít s sebou dostatečné zásoby vody i jídla (poloostrov je suchý a neobydlený) a brát v potaz daný terén. Na samotném vrcholu stoupání dále po hlavní silnici vás čeká kouzelný výhled na velkou část jižního pobřeží, při dobré viditelností je v dáli možné vidět i ostrov Korfu. U stánků podél cesty je možné sehnat nejrůznější druhy místních bylinek a koření (typický je hlavně çaj mali – „horský čaj“) a domácí med. Na okolních svazích si ale bylinky není problém rovnou nasbírat – rostou zde opravdu hojně.

A zpátky dolů

Po překonání horského pásma vás čeká klesání po klikatící se silnici (kde se mimochodem natáčel i albánský díl seriálu Top Gear) vedoucí zpět k moři, poté průjezd vesnicí Palasë a vesnice Dhërmi. V této části Albánie převažuje vliv ortodoxního křesťanství, takže je po cestě na jih počínaje tímto bodem možné narazit na mnohé ortodoxní kostely a kláštery; stejně tak je zde možné narazit i na obyvatelstvo řecké národnosti, které se zde dloudobě vyskytuje.

Dhërmi nabízí dvě hlavní pláže, obě oblázkové s rychlým vstupem do vody, a výhledy na azurově modré moře zde kontrastují s naproti se vypínajícím horským pásmem, které dosahuje výšky až 2000 metrů. Největší koncentrace hotelů, klubů a restaurací je na hlavní jižní pláži, ubytování je možné sehnat i podél silnice která na ni vede. Druhá, severnější pláž je o něco klidnější a jsou zde kromě hotelů a ubytování v chatkách k dispozici i kempy.

Kouzelná pláž

Dále na jih již silnice pokračuje kontinuelně podél moře až k Sarandě a první další zastávka, která by určitě neměla uniknout vaší pozornosti je pláž Gjipe („Ďipe“). Dostat se sem je možné přímo z hlavní silnice po nově opravené cestě za vesnicí Ilias. Po té dojedete až na parkoviště u místního kláštera Sv. Theodora a dále je možné se dostat pouze pěšky (cca 20 minut chůze) nebo menším terénním autem s pohonem 4×4.

Pláž Gjipe je vyústěním stejnojmenného kaňonu s korytem řeky, v jehož nitru se nacházejí i senzační vodopády (složitě dosažitelné), a díky svojí relativně náročnější dostupnosti nabízí i v sezóně velmi klidné prostředí pro koupání. Několik metrů od jejího konce se ve skále nachází množství částečně zatopených jeskyní a skalních průrv.

Dalšími lokalitami, které bezesporu stojí za zmínku, jsou Jalë a Himarë. Tato menší centra se stala oblíbenou zastávkou po cestě dále na jih a nabízejí, podobně jako část Dhërmi, spíše klidnější atmosféru a podmínky koupání na prvotřídní úrovni. V Himaře také stojí za zmínku její staré město a hrad, okolo kterého se nachází. Po cestě pak narazíte na starou ponorkovou základnu a pevnost Porto Palermo, pocházející z 19. století.

Na dohled od Řecka

Na samotném jihu Albánské riviéry se nachází město Saranda. Jedná se o regionální centrum s malebným mořským zálivem plným letovisek a větších hotelů a v posledních letech se z ní stále více stává „trendy“ lokalita pro bohatší albánské (i cizí) navštěvníky, na dohled se zde již pohodlně nachází řecký ostrov Korfu (Kerkira).

Pokud se všate vydáte ještě o 15 kilometrů jižněji, neprohloupíte – narazíte totiž na vesnici Ksamil. Jako jedno z mála přímořských sídel v Albánii je obklopena sérií malých ostrůvků s ideálními podmínkami pro šnorchlování, je tu možné narazit na pláže kamenité i písčité a nedaleko se nachází jedna z nejvýznamějších památek albánského jihu – ruiny starověkého města Butrint.

Jedná se poloostrov, nacházející se v malebné chráněné krajinné zóně a samotné ruiny města jsou jednou z několika památek v rámci Albánie, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Nejširší nabídku průvodců a map Albánie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Neobjevená riviéra

Jen těžko se dá tvrdit, že by tento krátký průvodce zahrnoval všechny lokality, které jsou riviéře zajímavé – Albánie je země, kde stojí za to prozkoumávat. Obecně vzato je Albánská riviéra vhodná pro všechny druhy cestovatelů – nabízí místa, která jsou pohodlně dostupná a nabízejí veškerý komfort podle západních standardů, na druhou stranu jsou zde i lokality, které každého návštěvníka odmění až za energii, kterou investuje, aby se na takové místo dostal.

Ceny se zde většinou stále pohybují hluboko pod hranicí, na kterou můžeme být zvyklí z vyhlášených destinací (cena za os./noc průměrně 15 E v hotelu se vším standardem) a kvalita jim většinou odpovídá nebo je převyšuje. Nejvhodnějším způsobem dopravy do Albánie zůstává cesta autem, která je nejrychlejší přes Srbsko a Kosovo (většina cesty po dálnici, je třeba s sebou mít zároveň biometrický pas i občanku), případně pak po pobřeží přes Chorvatsko, Bosnu a Černou Horu.