Africká zkušenost během GLEN stáže v Nairobi

Koncem července 2009 jsem se vydal na cestu, od které jsem očekával hodně, ale v žádném případě ne tolik, kolik jsem získal. Na program GLEN jsem se přihlásil především z důvodu, že se mi líbil projekt mapování v chudinských čtvrtích. Skutečnost, že se jednalo o Keňu, zemi, kterou jsem chtěl již několik let navštívit, jsem bral jako bonus. Během tří měsíců jsem zažil věci nečekané, smutné i veselé, potkal spoustu skvělých lidí a navštívil místa, o kterých se jiným lidem jen zdá. Z mého pohledu je GLEN především o poznávání sama sebe, učení se, překonávání vlastních bariér, o jiných pohledech na život a silných zážitcích.

Cesta do neznáma

Olomouc – Praha – Istanbul – Nairobi, tohle byl plán cesty, která trvala více než 20 hodin, během kterých jsem nacestoval přes 6 000 km. Když jsem vyrážel z ospalé Olomouce, nečekal jsem, jaká změna bude přistát v 3:30 ráno druhý den v Nairobi. Po úvodních problémech na letišti, hledání ztracené peněženky, která nebyla nikdy nalezena, včetně kreditek, dokladů, apod., jsem se konečně dostal do domu mého šéfa, kde jsem bydlel po zbytek pobytu. Bydleli jsme sice v oblasti pro střední třídu, ale z oken domu jsme viděli Mukuru slum, jednu z našich pracovních oblastí.

Moje tandem kolegyně Sophia z Německa dorazila o dva dny později, takže jsem měl dostatek času na průzkum města a seznamování se s místní realitou. Během prvního výletu do centra Nairobi jsem se sice dvakrát ztratil, ale po několika hodinách bloudění, obědě v pouliční restauraci a první zkušenosti s Matatu (místní minibusy), jsem se bezpečně vrátil do mého nového domova. Nairobbery (tak se zde Nairobi přezdívá) zatím tak nepotvrdilo pověst jednoho z nejnebezpečnějších měst Východní Afriky.

Nesmělé pracovní začátky

Naším plánovaným úkolem bylo mapování aktivit mládežnických skupin v části Nairobi zvané Makadara. Prvních několik týdnů, jsme však strávili prací na projektu GUIC (Growing Up In Cities), což je projekt UNESCO, který studuje, jak se žije dětem ve vybraných městech. Naším úkolem bylo, spolu se skupinkou místní mládeže, provést desítky rozhovorů s dětmi ve školách a na ulicích o životě ve slumu Kangemi, jaké změny by rádi viděli v jejich oblasti, kterých míst se bojí, apod. Součástí projektu bylo i mapování škol a nebezpečných míst, takže jsme se, sice složitě, ale přeci k mapování dostali. Výsledek projektu, včetně naší mapy, byl prezentován místní komunitě a bylo navrhnuto několik projektů, které vycházely z potřeb dětí žijících v Kangemi.

Vzhledem k tomu, že jsme ani po třech týdnech našeho pobytu stále nedostávali žádané materiály ani podporu od organizace, ve které jsme měli působit v rámci GLENu, rozhodli jsme se, s mojí tandem partnerkou, že si najdeme vlastní aktivitu, která nám, alespoň dočasně poskytne práci, než se naše organizace uschopní spolupráce s námi. Výsledkem hledání byla organizace MABWOK (Make a Better World Kenya), kde jsem učil počítače a základy digitální fotografie a Sophia pracovala jako sociální pracovnice.

Nejširší nabídku průvodců a map Keni (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Reálný začátek práce v rámci GLENu

Po dvou týdnech práce v komunitním centrum MABWOKu ve slumu Mukuru se nám konečně podařilo přemluvit odpovědné pracovníky v naší domovské organizaci a začali jsme s mapováním mládežnických aktivit v Makadaře. Tato práce byla velmi zajímavá, ale obtížná zároveň. Práce s mladými lidmi, kteří jsou většinou dobrovolníci ve svých organizacích a během dne pracují, aby mohli zaplatit nájem, není vždy tak jednoduchá, jak bychom si přáli. Domluvit si schůzku, je mnohdy složitější, než vyřídit víza.

Mimo mapování jsme se také účastnili projektu Amnesty International Kenya, který se zaměřil na školení multiplikátorů aktivit v oblasti lidských práv. Výsledkem tohoto projektu byla znalostmi vyzbrojená skupina mladých lidí z naší domovské organizace, kteří v tuto chvíli plánují společné projekty na posílení povědomí o lidských právech mezi mladými lidmi v jejich komunitě.

Nejen prací je člověk živ

Keňa nabízí široké možnosti cestování a objevování krás Východní Afriky. My jsme se snažili těchto možností využít co nejvíce. Spolu se skupinou Green Warriors Movement jsme se vydali na čištění národního parku Maasai Mara, který je jedním z neznámějších parků v Keni a během tří dnů jsme se nejen podíleli na čištění překrásné krajiny, ale také jsme se účastnili debaty s Masajskou komunitou o recyklaci odpadu, viděli jsme migraci stád divoké zvěře a navštívili ekosafari kemp, který si účtuje téměř 8 000 Kč za osobu na noc a chlubí se pobytem Baracka Obamy, kterého zde mají za jednoho z největších národních hrdinů.

Mimo naši zkušenost s kvazi-safari, jsme měli možnost navštívit tradiční africkou svatbu, sloní sirotčinec, zažili jsme muslimský Ramadán, cestovali po pobřeží, viděli lvici žeroucí zebru, byli okradeni, naučili se vařit tradiční Ugali, byli započítání, během celonárodního sčítání lidu, potápěli se v národním parku, slyšeli pouliční střelbu ve slumu, naučili se několik základních frází ve svahilštině, účastnili se úklidu slumu a mnoho dalšího.

Stojí to za pokus?

Přestože v době, kdy píšu tento článek, není můj pobyt v Keni zdaleka u konce, věřím, že jsem v pozici, kdy mohu zhodnotit uplynulé dva měsíce pozitivně. Přestože se stalo několik negativních zážitků, ty pozitivní převládají. Pokud máte zájem okusit život v zemi globálního Jihu, pracovat na zajímavém projektu a zároveň poznávat sama sebe, učit se rozumět ostatním a dívat se na svět jinýma očima, zkuste své štěstí a přihlaste se na projekty GLEN v roce 2010. Určitě to stojí za pokus!

Jiří Pánek (24 let), student oboru Geoinformatika, UP Olomouc se účastnil odborné stáže v Nairobi v rámci programu GLEN po dobu tří měsíců na programu „Asset mapping of informal settlement of Nairobi“.

Dobrovolnický program GLEN zajišťuje sdružení dobrovolných aktivit INEX-SDA.