Adolf Schlagintweit byl stejně jako všichni tři jeho bratrové cestovatel. Prozkoumal mnohá místa v Centrální Asii v Tibetu i v Indii. Kvůli podezření ze špionáže byl na svých cestých zajat a popraven.
SCHLAGINTWEIT Adolf (* 9. 1. 1829, Mnichov, Německo, † 26. 8. 1857, Kašgar, dnes Kashi, Čína) – německý přírodovědec a cestovatel
Životní osudy Adolfa Schlagintweita připomínají v mnohém dobrodružné romány, které s oblibou hltali mladí čtenáři na přelomu 19. a 20. století. Byl jedním ze čtyř bratrů, pocházejících z rodiny významného mnichovského očního specialisty, kteří významně přispěli k poznání Indie a střední Asie. Spolu s bratry Hermannem (1826–1882) a Robertem (1833–1885), kteří se stejně jako Adolf zabývali geologií a geomorfologií, procestovali nejdříve Alpy a jako první zdolali vrchol Monte Rosa (4 634 m).
Sourozenci na společném průzkumu v Asii
S podporou A. von Humboldta se roku 1854 vydali do Indie. Z Bombaje se dopravili přes pohoří Dakkin do Madrásu a zatímco nejstarší Hermann zamířil na východ do Assamu a východního Himálaje, oba mladší bratři vystoupali do západní oblasti nejvyššího asijského pohoří a na území, kde pramení řeky Ganga a Indus. Společně se ještě v témže roce vydali do Tibetu a Centrální Asie. Hermann a Robert vyšli z Ladaku do pohoří Karakoram a jako první Evropané překročili (1856) strmé hřbety Kchun-lunu, což po návratu do Německa vyneslo Hermannu Schlagintweitovi přízvisko Sakünlünskü (tj. Zakchunlunský). Adolf ve stejné době zkoumal západní Tibet a sledoval horní tok Indu.
V listopadu 1856 se spolu sešli v Raválpindí. Zatímco bratři opustili Indii, Adolf Schlagintweit zůstal a pokračoval k hranicím Afghánistánu. Zamířil do Ladaku a přes Karakoram a Kchun-lun sestoupil do čínského Turkestánu. V Jarkendu (dnes čínské Ša-čche) byl zajat, odvezen do Kašgaru (Kashi) a pro podezření ze špionáže byl popraven.
Každý svojí cestou…
Hermann Schlagintweit se stal členem několika význačných vědeckých společností a roku 1889 obdržel šlechtický titul. Mladší bratr Robert zpracoval do čtyřdílné monografie vědecké výsledky společné expedice a působil jako profesor geografie na univerzitě v Giessenu (1864). V letech 1868 a 1880 pobýval několik měsíců ve Spojených státech a vědecké poznatky i postřehy zpracoval publicisticky.
Bratrské kvarteto doplňoval nejmladší Emil Schlagintweit (1835–1904), který se věnoval orientalistice, zejména indologii a tibetologii. Připravil rozsáhlé dílo o Indii (1880–81), v němž využil poznatky svých zcestovalých sourozenců, jejichž výstavy a přednášková turné organizoval.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
Quentin Helwiester byl německý cestovatel. A jeho privilegium je, že jako první dosahl nejvyššího bodu v Tibetu.