Sukně jen pod kolena a svěží barevné vzory. I takový může být Írán. Kdo by se divil, že na takovém místě stojí nemovitost více než 300 tisíc dolarů. A nebo že by to bylo tím příjemným podnebím?
Írán je sice pouštní země, ale i tam se dají najít místa, k nimž byla příroda milosrdná. Jedním z nich je severozápadní svah hory Karkasu v centrálním Íránu. Dostatek vody z horské říčky Barzrud a příjemně čerstvé klima v nadmořské výšce 2500 metrů tu daly vzniknout starobylé vesničce Abyaneh, která je dodnes ukázkou dokonalého přizpůsobení člověka přírodním podmínkám.
Vesnice na svahu
Domy z nepálených cihel uplácaných z červenavého jílu dávají horské vísce charakteristickou barvu. Jednotlivá obydlí jsou usazena v prudkém svahu nad říčkou. Střecha jednoho domu je často podlahou domu dalšího. Tradičně okna místních domů míří na východ, aby maximálně využila teplých slunečních paprsků. Kromě letních měsíců zde totiž bývá velmi chladno a v zimě celou vesnici zasype bohatá sněhová nadílka.
Hroznovité uspořádání na skále nad řekou obyvatele chránilo před povodněmi a ledovýmivětry z hor. Sešikování domů do strmých úzkých uliček dávalo místním zároveň výhodu při nájezdech nepřátel. Za tím účelem vznikly v průběhu století kolem vesnice tři mocné pevnosti, v nichž se její obyvatelé v případě nebezpečí ukryli. Dnes se z nich však nad vsí netyčí víc než obvodové zdi.
Vstupní dveře tradičních domů jsou opatřeny dvěma klepátky – pro muže a pro ženy, které má vyšší tón. Obyvatelé domu tak mohli rozpoznat, kdo k nim míří na návštěvu a zda se ženy mají před otevřením dveří zahalit (to pokud přichází muž), anebo mohou otevřít prostovlasé. Pro svoji unikátnost vyhovuje Abyaneh v šesti bodech k zapsání na seznam kulturních památek Unesco a bezpochyby se na tomto seznamu brzy ocitne.
Nejširší nabídku průvodců a map Íránu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Víkendové sídlo Teheránců
Abyaneh nikdy netrpěla nedostatkem vody. Už ve 14. století, z něhož se zde dodnes dochovalo několik významných staveb včetně Páteční mešity, bujelo v údolíčku zemědělství.Ještě dnes se zde můžete procházet ve stínu ovocných sadů a ořechových hájů.
Příjemné podnebí je hlavním důvodem, proč se Abyaneh postupem času nestala jen mrtvým skanzenem. Ačkoli tu dnes trvale žije pouhých dvě stě obyvatel, většinou požehnaného věku, o víkendech místní ulice ožijí a potkáte tu dokonce mladé Íránky oděné v tradičním kroji s nabíranou sukní nad kolena a květovaným plédem. Pocházejí většinou z bohatých teheránských rodin, které si z domů v Abyaneh udělaly víkendové byty. Příjemná vesnice je opravdu v kurzu – nemovitost zde prý nyní koupíte za nejméně 300 tisíc dolarů…
S focením počkejte
Dostat se do Abyaneh je snadné. Pokud si nekoupíte tour z Kashanu nebo Esfahánu, v pohodě se tam dostanete po vlastní ose. Stejně jak jsou íránští řidiči šílení, jsou i ochotní vzít stopaře – vždyť za svezení jsou zvyklí dostat pár tisíc riálů.
V samotném Abyaneh můžete pořídit stovky nádherných snímků. Po cestě k Mt. Karkas je však potřeba dát si s vytahováním foťáku pozor, protože okolí je jedna velká vojenská oblast. V Natanzu vzdáleném 22 km od Abyaneh má být umístěn komplex na obohacování uranu.
Nicméně pokud necháte foťák schovaný v brašničce, budou k vám všudypřítomní vojáci milí, pobaví se pohledem na vás při nudné hlídce a zřejmě vám i rádi poradí cestu.
