A.J. Tasman ze do historie mořeplavectví zapsal objevem, že Austrálie spolu s Novou Guineou a Tasmánií nejsou součástí dosud hledané Jižní země.
TASMAN Abel Janszoon (* 1603, Lutgegast, provincie Groningen, Nizozemsko, † říjen 1659, Batavia, nyní Jakarta, Indonésie) – nizozemský mořeplavec, objevitel Nového Zélandu a Tasmánie
V roce 1636 se stal generálním guvernérem Nizozemské východní Indie Antonius van Diemen. V úzkém sepětí s nizozemskou Východoindickou společností prosazoval expanzi Spojených provincií v oblasti Indického oceánu a Pacifiku – dobyl na Portugalcích Moluky, upevnil nizozemské pozice v Indii a vypořádal se tvrdě s povstáním obyvatel Malajského poloostrova. V zájmu obchodních kruhů mateřské země podporoval námořní výpravy ke břehům Japonska a Číny a k tichomořským ostrovům.
Jedním ze zkušených námořníků, kteří se na van Diemenův popud vydali na objevné cesty Pacifikem, byl Abel Tasman. V roce 1633 se dostal do Batávie (Jakarty) a na malé lodi proplouval za obchodem mezi ostrovy Malajského archipelagu. Načas se vrátil do Evropy, ale roku 1639 znovu přišel na Jávu, kde generální guvernér organizoval výpravu do severní části Tichého oceánu. Za kapitána jedné z lodí vybral A. Tasmana. Expedice, které velel Matthis Quast, proplula do vod v blízkosti Japonska a pronikla až ke Kurilským ostrovům. Přestože téměř celou posádku zahubily kurděje, dokázal Tasman se zbývajícími muži doplout zpátky na Jávu.
Van Diemenova země nebo-li Tasmánie
Tasmanova obratnost zřejmě způsobila, že jej van Diemen poslal spolu s Fransem Vischerem v srpnu 1642 (14. 8.) se dvěma plachetnicemi a stovkou bojovníků a případných osadníků hledat předpokládanou Jižní zemi. Po necelých dvou měsících (8. 10.) přistál A. Tasman u ostrova Mauritius a po třítýdenním odpočinku pokračoval dál na jih. Proplul podél jižního pobřeží Austrálie a 24. listopadu 1642 objevil rozsáhlou pevninu, kterou nazval Van Diemenovou zemí (dnešní Tasmánie). Nizozemci vystoupili 2. prosince na pobřeží a našli stopy po osídlení, aniž by spatřili některého z obyvatel. Objevili eukalypty, rostoucí ve zdejších lesích.
Krvežízniví Maoři
Tasmanova a Vischerova loď vypluly 5. prosince k Novému Zélandu. Dotkly se Jižního ostrova a dostaly se do průlivu, který ho odděluje od severního ostrova. Přistáli u pobřeží a narazili na houževnatě se bránící Maory. V bojích s nimi ztratili Nizozemci čtyři muže a původní obyvatelé Nového Zélandu získali pověst krvežíznivců. Tasman pokračoval dál na východ, ale dříve než pronikl do Pacifiku, obrátil se na severozápad, až k mysu Mary van Diemenové.
Od Nového Zélandu, který nizozemští námořníci nadále považovali za součást rozsáhlejší pevniny (tzv. Země států) se Tasman obrátil k souostroví Tonga (1. 2. 1643) a Fidži (6. 2.). Pokračoval severozápadním směrem k ostrovům Banks a Santa Cruz a 22. března doplul k atolu Otong-Java. Trasou, kterou před ním propluli van Schouten a LeMaire, podél severního pobřeží Nového Irska plul k Molukám a 14. června 1643 přistál v Batávii.
Jižní země stále neobjevena
A. Tasman dokázal při své plavbě, že Austrálie, van Diemenova země (Tasmánie) a Nová Guinea nejsou částí hledané Jižní země. Na základě jeho zjištění zakreslili kartografové na mapu Nové Holandsko (budoucí Austrálii). V 50. letech 17. století pak na základě zkušeností z cesty Henrika Brouwera mohli do mapy zanést i Nový Zéland.
Guvernér van Diemen vyslal počátkem roku 1644 A. Tasmana znovu na jih. Se třemi malými koráby se 110 námořníky a vojáky (hlavním navigátorem byl opět Frans Vischer) plul kolem jižních břehů Nové Guineje a pronikl až k Yorskému poloostrovu v Austrálii. Obeplul Carpentarský záliv, kam jeho předchůdci zatím nepronikli, a pokračoval podél Arnhemské země na východ. Objevil ostrovy Melville a Bathurst a dostal se až k Severozápadnímu mysu. Odtud zamířil na Jávu a počátkem srpna 1644 přistál v Batávii. Sever a severozápad Nového Holandska (Austrálie) dostaly na mapě přibližně dnešní podobu.
Tasman však na svých cestách nezískal ani zlato, ani stříbro a nizozemská Východoindická společnost ztrácela zájem o plavby do pustých končin pátého světadílu. Po van Diemenově smrti (1645) upadl Tasman do nemilosti a roku 1651 vystoupil ze služeb Východoindické společnosti. Za obchodem se potom opět plavil mezi ostrovy v blízkosti Malajska, aniž by se pokusil zorganizovat novou výpravu na jih. Iniciativu při dalším objevování Austrálie převzali na přelomu 17. a 18. století Britové.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
