Nová zlatá éra cestování začala

Důsledkem koronavirové epidemie a souvisejících opatření a paniky se nejspíš na několik let zásadně změnila situace pro cestovatele.

A to takto:

1. Dramaticky méně lidé cestuje.
2. Cestování je výrazně nejistější záležitost.

Což má taky spoustu pozitivních důsledků.
Co to v praxi znamená?

• Místa, která byla masovým turismem už skoro zničená, jsou nyní téměř panenská. A hádejte, jak asi vypadají místa, která byla před rokem navštěvovaná málo …
• Do cestování se opět dostal prvek „dobrodružství“. Dost věcí je nejistých, musíte improvizovat, nemůžete si na instagramu sjet sto fotek z místa, kam právě míříte.
• Místní lidé jsou mnohem přátelštější. Protože kolem jejich domu neprojde 100 turistů jako dříve, ale jen vy.
• Všechno je mnohem levnější. Pro mnoho hotelů, restaurací a dalších služeb začal boj o přežití. I kdyby pokles turismu byl jen o 20%, znamená to obrovské přebytky kapacit a ceny jsou nyní mnohem nižší než před rokem. Místních lidí je mi líto, ale pro cestovatele je to výhodnější.

Pokud se bojíte nákazy coronavirem při cestování, tak se znovu zamyslete: například cesta letadlem do Afriky je bezpečnější než cesta metrem v Praze. Letadlo a letiště jsou daleko desinfikovanější než stanice a vozy metra. A kdekoliv v Africe je nákaza menší než třeba v Praze. Samozřejmě nejbezpečnější je sedět zavřený sám doma, ale to platilo vždycky nehledě na epidemii.

Těžko odhadnout budoucnost, ale tipuju, že v roce 2021 bude počet cestovatelů poloviční oproti roku 2019 a v roce 2022 stále třeba o 20% nižší. Epidemie přejde, najde se očkování a postupně se vše vrátí tam, kde to bylo. Část lidí bude ale stále opatrnější. Pro cestovatele, kteří cestování berou jako příležitost dozvědět se něco o světě, poučit se, rozšířit si obzory, zbavit se předsudků a obecně se stát moudřejším a zkušenějším člověkem, je to super příležitost, která se možná už nikdy v našem životě nebude opakovat. Tak neváhejte!

Sám jsem v létě 2020 cestoval měsíc po Evropě a tři týdny v Tanzánii a výše uvedené úvahy vycházejí z mé zkušenosti. Zažil jsem Zanzibar nebo národní park Serengeti prakticky zcela bez lidí a za 1/3 cenu. Kdy naposledy bylo staré město Zanzibaru prakticky jen plné místních lidí? Kdy naposledy bylo možné projíždět kráter Ngorongoro aniž byste viděli jiné safari auto? Před mnoha, mnoha lety. Teď to možné je a nemylte se, corona přejde a vše se víceméně vrátí do starých kolejí během 1-2 let. Tak fakt neváhejte.