Necelých 70 kilometrů východně od Mandalaje se rozkládá městečko Pyin Oo Lwin. Město zažilo svou největší slávu za doby, kdy země spadala pod Britské impérium. Po odchodu Britů se tu však zastavil čas. A tak se dodnes můžete mezi koloniálními domy z počátku 20. století projet drožkou taženou koňmi nebo se třeba ubytovat v britském stylu.
7 důvodů, proč při návštěvě Myanmaru nevynechat koloniální Pyin Oo Lwin
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie1. Objevíte klenoty koloniální architektury
V roce 1896 si Britové založili vlastní město v horách. To dostalo pojmenování Maymyo na počest plukovníka Jamese Maye. Po odchodu Britů v roce 1948 dostalo město sice nový název, zůstala tu ale spousta koloniálních sídel a kostelů, které si zachovaly svůj půvab dodnes. Stále tu stojí dřevěné chatky i cihlové domky, které připomínají Anglii 19. století. Pyin Oo Lwin je tak město jako žádné jiné v Myanmaru.
2. Projedete se v historickém kočáru
Chcete-li opravdu okusit minulost na vlastní kůži, projeďte se městem v kočáru zapřaženém za koňský hřbet. Bílých dřevěných drožek tu jezdí nespočet, stačí na jednu mávnout rukou a usměvavý Barmánec vás s radostí proveze centrem města. Určitě nevynechá ani slavnou hodinovou věž Purcell tower, která je takovým lokálním Big Benem a dodnes údajně hraje stejnou znělku jako její londýnský protějšek. Snad povinnou zastávkou je i hotel Candacraig, který je sice pro veřejnost uzavřen, ale zvenčí ho můžete i tak beztrestně obdivovat.
3. Ubytujete se na bývalém britském panství
Pyin Oo Lwin si Britové oblíbili jako únik z tropického klimatu přímořských oblastí na jihu, i z vyprahlého Mandalaje. A takový únik město ve výšce 1000 metrů nad mořem poskytovalo. Vzniklo tu tak mnoho letních sídel a některá z nich dnes slouží jako hotely. Nenechte si tak ujít možnost strávit noc v historickém sídle s vysokými stropy a okny. Po noci v posteli s dřevěným průčelím vám personál připraví pravou anglickou snídani a odpoledne si dopřejete čaj o páté v altánku na zahradě.
Jihovýchodní Asie byla i jedním z bodů cesty Tomáše Vejmoly aneb Tomíka na cestách. Příběh kluka, který opustil práci, prodal všechno, co měl, a vyrazil do světa, čtěte tady: ROZHOVOR: S Tomíkem na cestách o putování po širém světě v tuktuku, pěšky nebo na kole. |
4. Ochutnáte ty nejsladší jahody
Město proslulo také svým ovocem, marmeládami a vínem. To, proč se sem vydávají na víkendový výlet lidé z celé země, jsou ale jahody. Chladnější klima jim prospívá a místní rychle poznali, že s nimi zaplní díru na trhu. Můžete tak ochutnat čerstvou jahodovou zmrzlinu, jogurt, džem nebo třeba i jahodové víno. To všechno prodávají stánkaři podél cest a na vás je jen si vybrat, kterou specialitu ochutnáte. Jahodová sezona vrcholí v prosinci, kdy se dosyta nabažíte i čerstvých plodů. Nemusíte však zůstávat pouze u jahod, co třeba zkusit takové víno z pomerančů nebo ananasu?
Nejširší nabídku průvodců a map Barmy (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz
5. Osvěžíte se pod nádhernými vodopády
Po vystřízlivění z vínového opojení si půjčte motorku nebo skútr a vydejte se na vlastní pěst k vodopádu Dat Taw Gyaint u vesničky Anisakan. Motorkou ale nedojedete až k vodopádu samotnému, budete ji muset nechat nahoře na malém parkovišti a půl hodinu dolů z kopce sejít po svých. Připravte se na místní děti, které se budou snažit stát vašimi průvodci a beze slova se k vám připojí. Bývají neodbytné a pokud průvodce opravdu nechcete (cesta dolů je jen jedna), nejlepší taktikou je říct, že nemáte žádné peníze, načež se děti vypaří. Po cestě dolů si všímejte nepatrných odboček do džungle, které vedou k horním částem řeky, i tady narazíte na menší vodopády. Ten největší vás ale čeká až úplně dole. Voda tu padá z výšky 120 metrů do malého jezírka, vedle kterého stojí drobná pagoda. V parném dni oceníte možnost se tu vykoupat, na co ale nezapomínejte, je dostatek vody. Po cestě zpátky na parkoviště se ve strmém kopci bude hodit.
Patříte-li mezi milovníky vodopádů, máte možnost si udělat také celodenní výlet ke stezce sedmi vodopádů. Především v období dešťů si ale vedle podrobných map připravte i pevnou obuv. Ke kýženým vodopádům se totiž budete prodírat hustou džunglí.
Hezký vodopád můžete obdivovat i při vstupu do hluboké jeskyně Pyeik Chin Miang, která je také zajímavou zastávkou. Září barevným neonem a je plná malých soch Buddhů.
6. Prozkoumáte všechny kouty botanických zahrad
Pyin Oo Lwin si vysloužil přezdívku město květin a má to svůj důvod. Na jeho území se totiž rozkládá největší národní botanická zahrada v zemi, zahrada Kandawgyi. Najdete tu jak místní, tak zahraniční rostliny i bambusový les, ve kterém se v úžasu budete procházet mezi nepřebernými druhy bambusů, a zatoulat se můžete až do opravdické džungle. V sadech orchidejí a růží narazíte na exotické ptáky a ohrožené druhy zvířat. V parku jsou také různá muzea, například motýlů a fosílií. Celou tu krásu si pak vychutnáte z rozhledny, která se tyčí nad zahradou, nebo u studeného nápoje v kavárně uprostřed parku.
Pokud se do této oblasti vydáte v prosinci, návštěvu zahrady rozhodně nevynechejte! Koná se tu totiž prosincový festival květin, kdy jsou přiváženy květy ze sousední Číny a Thajska. Celá zahrada je v tuto dobu ještě barevnější a rozmanitější než jindy.
7. Projedete se vlakem k slavnému viaduktu Gokteik
Za návštěvu nepochybně stojí i div architektury konce 19. století, železniční viadukt Gokteik. Britské impérium se snažilo rozšiřovat svou působnost vlivu do celé země. A tak v roce 1900 světlo světa spatřil v té době nejdelší železniční most široko daleko. S téměř 700 metry délky a výškou až 100 metrů ale bere dech dodnes. K viaduktu se pohodlně dostanete za 2 hodiny autem, pokud chcete ale zažít opravdu autentickou jízdu, vydejte se k němu vlakem.
Dvojice Darina Fedorová a Dominik Franěk již přes rok putují kolem světa a pro Hedvábnou Stezku přinášejí pravidelné reportáže a články z různých koutů světa. Tipy, které národní parky byste neměli minout při návštěvě Jižní Korey, hledejte tady: JIŽNÍ KOREA: 7 nejkrásnějších národních parků, které musíte navštívit. |
Rozkymácené vagóny z 50. let minulého století se postarají o to, aby se výlet stal opravdu nezapomenutelným zážitkem. Přestože na trati jezdí pouze jeden vlak denně každým směrem, výlet k viaduktu zvládnete během jednoho dne. V 8 ráno vyjedete z Pyin Oo Lwin, v 11 budete u mostu a budete mít celé dvě hodiny na prozkoumávání okolí, focení a ochutnávání nádražního jídla, než vás vlak přijíždějící z východu vezme na cestu zpátky.