Které články měly letos v létě úspěch na našem partnerském webu Pádler.cz? Přečtěte si v následujícím souhrnu. Úspěch měla expedice třináctileté Sáry Faustové k Černému moři i reporáž ze slovinské řeky Soča.
1. Expedice Haru Mamburu: Ve třinácti na kajaku deltou Dunaje a po Černém moři
Sára Faustová je ve svých teprve třinácti letech velkým dobrodruhem a už zkušenou cestovatelkou. V šesti letech přejela na čtyřkolce (motorové) pohoří Apuseni, a tuhle cestu později ještě zopakovala se svým bratrem. S tatínkem se podívala do mnoha zemí Evropy a navštívila už i taková místa, jako je třeba Nordkapp. Tentokrát se vydala na kajaku do delty Dunaje. „O prázdninách jsem trénovala na koupališti. Hodně lidí si ťukalo na čelo, když zjistili, kam jedu, a viděli, kde trénuju. Jediný, kdo se mi nesmál, byl kamarád Filipo Ceschin, je mu také 13 let. Nabídla jsem mu, ať jede se mnou. Tak jsme začali trénovat společně. Učili jsme se hlavně nasedat a vysedat s plně naloženým kajakem. Důležité bylo také naučit se převracet v hloubce, kde jsme nedosáhli na dno, vyplavat z člunu a otočit ho zpět,“ píše Sára ve svém deníku z cesty.
2. Kaňon Prielom Hornádu je konečně dostupný pro vodáky
Správa NP Slovenský ráj povolila od května 2016 regulované splavování kaňonu Prielom Hornádu. Reaguje tak na velký zájem veřejnosti o tuto aktivitu. A protože daná činnost představuje pro přírodu Slovenského ráje i určitou zátěž a environmentální rizika, daná aktivita je limitovaná a vykonávaná pod neustálou kontrolou Správy NP Slovenský ráj. Kolik stojí poplatek za splutí či jak to vlastně s povolením bylo, se dočtete v reportáži na Padler.cz.
3. Na seakajaku za záhadou Wattového moře
„Koncem října jsme si s kamarády řekli, že je čas vyrazit za pádlováním na moře. Opakovaně se nám potvrdilo, že na severu bývá v chladnějších měsících lepší počasí než u nás, a když jsem na netu narazil na Wattové moře, které ustupuje při odlivu až o 20 km, tak jsem si řekl, že je to divné a je nutné to osobně ověřit,“ popisuje ve svém článku Radek Zima. Celá oblast Východofríských ostrovů je podle něj velice zajímavá a s dostatečnou přípravou i vhodná k výletu na seakajaku. Nezbytností jsou mapy s hloubkou moře, strmostí břehu a tabulky přílivů a odlivů. Téměř každý ostrov má přístav s hlubší vodou. Aby se minimalizovalo nošení kajaků, je nutné k výstupům na ostrovy využít co nejstrmější břehy. Celá oblast je přírodní rezervace se třemi zónami ochrany a tomu je nutné přizpůsobit své chování. Více rad najdete v článku Wattové moře – to se musí vidět.
4. Tip na českou letní řeku? Doporučujeme Odru!
Úsek Odry přes Ostravu k ústí Olše je detailně popsán v novém Vodáckém průvodci řekami Moravskoslezského kraje. Informace k navazující části se dají najít na řadě polských internetových stránek, někdy se ovšem částečně rozcházejí. V informačních centrech je zdarma k dostání hezky udělaný průvodce a mapa Subregion Zachodni województwa śląskiego. Úsek zvládnete splout za cca 3-4 dny, pamatujte ale, že se u řeky nenacházejí oficiální kempy nebo tábořiště, ale míst vhodných pro jednorázové přenocování je na březích obecně dostatek. Více vám prozradí reportáž ze splutí Odry od Vojtěcha Brádle.
5. Slovinsko: Letní vodácká klasika
Soča patří mezi jedny z nejkrásnějších evropských řek, kde se dá navíc pádlovat skoro za každého stavu vody. Alespoň tak definuje slovinskou krásku Radek Schwarz, který prvně smočil pádlo až kolem 15. roku života, ale dnes už v kajaku poznává toky po Čechách, Alpách i na Balkánu. O jeho pohodovém vodáckém výletě právě do Slovinska se dočtete v článku Předprázdninová Soča.
