10 míst v Česku, kde načerpáte klid a užijete si zimní atmosféru

1) Rožnov pod Radhoštěm – roubenky z Dvanácti měsíčků

Toto moravské městečko je domovem Valašského muzea v přírodě založeného v roce 1925, kam byly přesunuty původní stavby z konce 19. století, aby znovu vytvořily dokonalou vesnici ve valašském stylu. Je to místo, kde se můžete dozvědět něco více o českých tradicích a historii. Právě zde se točila pohádka Dvanáct měsíčků (2012) v režii Karla Janáka a s hudbou Ondry Brzobohatého.

2) Štramberk – Moravský Betlém

Jen půlhodinku autem od Rožnova najdete i krásné městečko Štramberk, které svou malebností v centru města taktéž připomíná kulisy z pohádek, ostatně bývá přezdíván jako „Moravský Betlém“. Koupit si tu můžete tradiční štramberské uši z perníkového těsta, jejichž legenda sahá až k bitvě s Tatary ve 13. století. Vyšlápněte si na zdejší Trúbu pro krásné výhledy na Štramberskou vrchovinu a svahy Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů i Červeného kamene v nitru Podbeskydské pahorkatiny.

Zajímavé je též místní arboretum, jež se nachází ve východní části města na jihozápadním úpatí kopce Bílá hora. Jedná se o ostrůvek obnažených skal tvořených štramberským vápencem.

3) Od Pusteven k Radhošti – Folklór, pohanské legendy a poustevníci

V Beskydech je toho k prozkoumání hodně: mezi oblíbené cíle patří výšlap na Lysou horu, nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd, která v zimě naskýtá překrásné scenérie a mrazivé výjevy, či procházka od Pusteven k Radhošti, který bývá spojován s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Tento bůh slunce, války a vítězství míval podle pověstí na této posvátné hoře sídlo a lidé zdaleka mu zde přinášeli dary. Pustevny jsou sedlem, které bylo pojmenováno po poustevnících, kteří zde žili do roku 1874. Pro Pustevny jsou typické dřevěné stavby postavené v lidovém slohu koncem 19. století na návrh Dušana Jurkoviče. Nachází se zde lyžařské středisko a vede sem sedačková lanovka. Pod vrcholem Tanečnice byla v roce 2019 otevřena panoramatická Stezka Valašska.

4) Český ráj – po stopách vánočních pohádek

Tato chráněná krajinná oblast nacházející se ve středním Pojizeří vyniká vysokou koncentrací přírodních i historických památek, jako jsou působivé pískovcové Prachovské skály a Podtrosecká údolí s osmi malebnými jezery. Točilo se tu na sto českých i koprodukčních pohádek. Kopicův statek v Hruboskalském skalním městě je proslulý pohádkami jako Princ a Večernice, Princ Bajaja či Nesmrtelná teta, ale točila se tu např. i minisérie šesti povídek Josefa Škvoreckého Prima sezóna. Hruboskalské skalní město je kapitola sama pro sebe, kde se točilo množství filmů – asi nejvíce známým je Jak dostat tatínka do polepšovny. Hruboskalsko je krásné za každého počasí, i v deštivých a ponurých dnech má své kouzlo.

• Na hradě Kost najdeme černou kuchyni, v níž se odehrává scéna z pohádky S čerty nejsou žerty. Ze zahraničních filmů se tu točily třeba Kletba bratří Grimmů, Hanibal – Zrození či Hartova válka.
• Zámek Sychrov, který je jedním z nejnavštěvovanějších zámků, proslul např. scénou z filmu Zlatovláska, kde v kapli princezna pokropila mrtvou vodou hlavu a tělo Jiříka. Točily se tu i Radúz a Mahulena či Tmavomodrý svět.
• Vesec u Sobotky je mezi filmaři oblíbenou lokalitou, jelikož se jedná o vesnickou památkovou rezervaci s osmadvaceti domy, která je unikátním komplexem stavení z 18. a 19. století. Z důvodu častého natáčení se dokonce zakopalo elektrické vedení do země. Do této vesnice byl situován například film Jára Cimrman ležící, spící, náves s rybníkem a hasičskou zbrojnicí se objevila ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny a jedna z místních roubenek představovala obydlí babičky Petra Máchala ve scéně, kdy si pro něj přijdou vojáci (S čerty nejsou žerty).
• Mezi oblíbené cíle pro načerpání poklidné atmosféry a pohody patří i Drábské světničky.
• Pro naplánování své vlastní turistické trasy po filmových místech v Českém ráji fungují stránky www.ceskyrajdetem.cz. 

5) Hřensko a Českosaské Švýcarsko – Zimní říše divů

Čarovnou atmosféru zimní říše divů nabízí Hřensko a Českosaské Švýcarsko, kde lze příjemně rozjímat nebo oslavit komorně a v poklidu vstup do nového roku. Při návštěvě této oblasti je nasnadě zastavit i na Panské skále (Varhany), jež je známa z pohádky Pyšná princezna či Hodinářův učeň. Tato významná chráněná lokalita a národní přírodní památka byla v roce 1895 vyhlášena také nejstarší geologickou rezervací u nás. Jedná se o vulkanický čedičový útvar tvořený z pěti a šesti hraných sloupů, dlouhých až 12 metrů a s průměrnou šířkou 20-40 cm.

Od 18. století zde probíhala těžba čediče až do poloviny 20. století. Těžbu připomíná i romantické jezírko ležící před skálou, což je zatopená jáma, která vznikla po vytěžení horniny. Trasa k Panské skále vede z vedlejšího městečka Kamenický Šenov. Skála je pro návštěvníky přístupná po celý rok a najdete zde též parkoviště a informační centrum.

Jen půl hodinku autem od Panské skály a jste v městečku Hřensko, které je ideální na podnikání výletů do Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, Českého i Saského Švýcarska. Pravčická brána, která má v zimě unikátní atmosféru, se nachází od Hřenska co by kamenem dohodil a ubytování v okolí seženete za velmi slušné peníze. Pojedete-li až za hranice do Saského Švýcarska, určitě si projděte stezku k historickému mostu Bastei (Basteibrück), který se klene ve výšce 194 m nad hladinou řeky Labe; čekají vás působivé výhledy na skalní věž, kamenný most a torzo hradu Neurathen v těsné blízkosti. Cestu k samotné vyhlídce Bastei provází řada vyhlídek na kaňon řeky Labe.

6) Národní park Šumava, Boubínský prales, Český Krumlov a Hluboká nad Vltavou – ráje lyžařů, roubenky v alpském stylu a romantické hrady a zámky

Oblast NP Šumava patří k velmi populárním. Turistický ruch se soustřeďuje především do oblasti šumavských jezer, slatí v okolí Modravy, Kvildy (oblíbených mezi lyžaři) a Borových Lad, k pramenu Vltavy, na rozhlednu Poledník, do Povydří a blízkého Srní a do oblasti Nové Pece. Zajímavé turistické stezky vedou i na keltské hradiště Obří hrad, do Trojmezenského pralesa, v němž rostl u Plešného jezera druhý nejstarší strom v NP Šumava, smrk starý 559 let, a do Dobré, kde najdeme roubené domy vystavěné v upraveném alpském stylu, tzv. volarské alpské domy – tyto domy se v České republice vyskytují pouze ve Volarech a v Dobré. Oblíbená přehrada Lipno je největší umělou vodní nádrží na území ČR.

Pouhých 20 minut autem k jednomu ze vstupů do NP Šumava se nachází hojně vyhledávaný Boubínský prales, součást CHKO Šumava, který je rezervací již od roku 1858.

Železná Ruda je perfektní základnou pro objevování celé Šumavy. Mnozí výletníci také rádi spojují návštěvu této oblasti s výletem do malebného Českého Krumlova, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Je také domovem druhého největšího hradního komplexu v České republice a poblíž se nachází nejstarší klášter v Čechách. Že je město i v zimě krásné, potvrzuje pohádka Anděl Páně 2.

Hodinka cesty autem z Borové Lady (oblast Kvildy a Modravy) a jste na nejnavštěvovanějším zámku v Česku, Hluboká nad Vltavou. Sídlo ve stylu anglické tudorovské gotiky se v roce 1952 stalo příbytkem Pyšné princezny Krasomily a jejího otce, panovníka Půlnočního království.

7) Krkonošský NP – To krásné, Krakonošovo…

Krkonoše jsou nejvyšší a nejvíce navštěvované české hory. Mezi tradiční výletní cíle patří kromě Sněžky také pramen Labe, Pančavský, Labský a Mumlavský vodopád, naučná stezka Černohorským rašeliništěm, nádherné údolí Obří důl, prastarý Dvorský les nebo Luční bouda. Cílem turistů je často i rozhledna Štěpánka na pomezí Krkonoš a Jizerských hor. Netřeba připomínat, že právě sem zasadili tvůrci legendární zimní film Sněženky a machři a populární zimní komedii Snowboarďáci. 

Chcete-li se vyhnout profláknutým místům jako je Špindlerův mlýn, volte méně známé, ale neméně krásné cíle jako Kotelní jámy, kam trasa vede z Horních Mísečků přes Krakonošovu cestu. Doporučujeme okruh uzavřít po červené směr Vrbatova bouda. Zajímavá je i Cesta česko-polského přátelství, která začíná nedaleko Vosecké boudy a vede až k Pomezním boudám ve východních Krkonoších; ze stezky budete mít super výhled na ledovcová jezera Wielki a Maly Staw.

Příjemná je cesta údolím Bílého Labe, kde potkáte četné malé vodopády, jako jsou vodopád Velký skok, Balvanový vodopád, Dlouhý vodopád a Plotnový vodopád. Přes zimu jsou některé krásně omrznuté a dodávají krajině nádherný ráz.

8) Větruše – Vrkoč – zimní procházka nad městem k zamrzlým vodopádům

Nečekaně fotogenická destinace, která se nachází prakticky v centru města Ústí nad Labem, je Větruše, kam od roku 2010 jezdí lanovka a odkud se nabízí krásný výhled na střekovskou stranu údolí Labe, hrad Střekov, zdymadla, Mariánskou skálu a město. Návštěvník se může rozhlédnout po okolí z vyhlídkové plošiny nebo vystoupat na věž postavenou nad ní, která je součástí restaurace. Děti si tu mohou užít i přírodní a zrcadlový labyrint.

Větruše je výchozím bodem pro pěší turisty po 4 km dlouhé naučné stezce Větruše – Vrkoč (čedičový skalní útvar). Na cestě je 9 informačních tabulí o okolní přírodě. Cestou můžete vidět i Vaňovský vodopád, který se v zimě, když teplota klesne pod nulu, změní v čarokrásný ledopád.

9) Zimní Krušné hory – tajemno, které vstoupí do srdce

Říká se, že žádné jiné české pohoří není zahaleno takovou rouškou tajemna jako právě Krušné hory. Málokde najdeme tak husté bohaté lesy, rašeliniště, vzácné kameny, které odsud na Karlštejn nechával vozit Karel IV., a léčivé prameny.

Krušné hory (dříve nazývané Rudohoří) jsou 130 km dlouhé pohoří, které se line od Plesné až k Tisé se skalním pískovcovým městem Tiské stěny. Nejdelší turistickou trasou je Krušnohorská magistrála o délce 242 km začínající v Chebu a končící Děčínským Sněžníkem.

Díky někdejší intenzivní sopečné činnosti jsou tyto hory bohatým nalezištěm kovových rud a také tu vyvěrá celá řada léčivých pramenů. Pozůstatky těžby si zde lze připomenout na řadě míst, jakými jsou například Vlčí a ledová jáma, Rýžovna a čedičový lom Hřebečná, důl Mauritius nebo největší propadlina dolu v ČR Červená jáma. Právě díky ojedinělému odrazu hornické činnosti byly Krušné hory zapsány v roce 2019 na Seznam UNESCO.

Pro zimní měsíce určitě doporučujeme navštívit kamennou rozhlednou na nejvyšším vrcholu Krušných hor – Klínovci (1244 m) a projet si některou z mnohých běžkařských tras vedoucích od Božího Daru např. na vrch Plešivec, kde se nachází mj. Stezka krušnohorských pověstí zajímavá pro dospělé i děti. Na Božím Daru také najdete Božídarské rašeliniště, největší krušnohorské rašeliniště, a nejznámější turistickou trasu pro děti v Krušných horách – Ježíškovu cestu. Můžete si vybrat mezi kratším a delším okruhem. Na cestě čekají na děti různé prolézačky, malované a vyřezávané pohádkové bytosti a úkoly. Chtějí-li soutěžit, mohou si zapisovat plnění jednotlivých úkolů do karty a v informačním centru v Božím Daru pak vyzvednout odměnu.

V blízkosti gigantické důlní propadliny Červená jáma, která je zajímavá i v zimě, najdeme občerstvení u Červené jámy. Pohádkově vyhlížející chaloupka postavená ze dřeva a kamenů stojí v místech někdejšího Schneppova hostince a vytvořilo ji sdružení nadšenců ve svém volném čase. V zimě si tu v místnůstce s kamínky můžete dát teplý nápoj s koláčem nebo polévkou či klobásou. I skrz hustou mlhu sem pohodlně dorazíte po polní a lesní cestě. Z obce Abertamy jsou to necelé tři kilometry.

• Mezi obcí Kovářská a Kryštofovými Hamry nedaleko přehrady Přísečnice najdete oblíbený vrchol Velký Špičák. I když mu do tisícovky chybí pár metrů, výhled je odtud skvělý.
• Toužíte-li po opuštěné krajině, vydejte se do Moldavy, téměř nezalesněné, plné pastvin, plání a výhledů. Je to místo, kde se nemusíte držet turistických tras.
• Rotavské varhany jsou přírodní památkou, které vznikly chladnutím lávy a jsou dokonalou ukázkou sloupcovitého rozkladu čediče.
• Přírodní památka Sfingy jsou skalní útvary pod obcí Měděnec odkud se při západu či východu slunce naskýtají dechberoucí výhledy, jež dávají pocit plynutí nad mraky.

10. Ještěd – výhledy jako z Mrazíka 

Krásnou zimní procházkou je výlet na Ještěd, nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu. Na horu se můžete nechat vyvézt lanovkou a dolů sejít pěšky nebo sjet na běžkách. Na svazích Ještědu je lyžařské středisko. Na vrcholu se nachází známý televizní vysílač v technicistním architektonickém stylu, v jehož dolní části je umístěn hotel a restaurace. Masiv Ještědu je od roku 1995 součástí Přírodního parku Ještěd.