Pět míst, kde si zavzpomínat na válku ve Vietnamu

1. Museum vietnamské války v Saigonu

Před rozlehlou třípatrovou budovou okukují zástupy turistů omlácená letadla a nevybuchlou zneškodněnou munici. Schodiště vede dav do dalších pater. Nic neříkající kovoví svědci dějin jsou vystřídání stěnami plnými fotografií. Mrtvá těla, prázdné pohledy a obrázky Američanů brutálně týrajících severní Vietnamce děsí ze všech stran. Jedna fotka řekne více než tisíc slov. Co se děje za války je jedna věc, jak ale pronásleduje lidi o desítky let později je věc druhá. Za prosklenými dveřmi polepenými neumělými dětskými obrázky jsou fotografie vyfocené teprve nedávno. Lidé s končetinami velikostí podobných panenkám na hraní, obrovskými nádory posetá těla a zhroucené dětské kostry svou konstrukcí velmi vzdálené lidské.

Prohlédněte si další fotografi k článku…

Tohle je dílo Agenta Orange, chemické látky, kterou používali Američani na zničení veškeré vegetace. Bez ní se lépe bojovalo. Chemikálie jsou v půdě i lidech dodnes. Živí-li se místní rýži vypěstovanou na těchto jedovatých polích, co se asi stane… Na jednom obrázku je i malá blonďatá dívenka. Dcera amerického vojáka, který měl práci s Agentem Orange na starost.

Probíhám kolem obrázku a snažím se na žádný dlouho nekoukat. Další částí expozice je ukázka amerického vězení pro Severovietnamce. Důmyslné formy mučení, cely s věčným dozorem přes strop nebo klece z ostnatých drátů, v nichž byli zajatci napěchování a převážení.

Nechybí ani expozice s plakáty a články, ve kterých prý celý svět (v reálu hlavně země komunistického východního bloku) nesouhlasil s válkou ve Vietnamu. Alespoň už se muzeum nejmenuje Amerického válečného zločinu, ale fádněji a střízlivěji Muzeum Vietnamské války. Odcházím s rozporuplnými pocity, myšlenkami na dětské mrzáky a brutálně umučená těla.

2. Cu Chi tunely

Zhluboka se nadechuju a po třech schůdcích scházím do uzoučké chodbičky, kudy projdete jen úplně ohnutí v pase. Po třech metrech se cosi uvnitř mě sevře, těžký horký vzduch mi dosedne na plíce a já se rychle otáčím zpět. Severní a jižní Vietnam dělila sedmnáctá rovnoběžka. Přesto Ho Chi Minhovi přívrženci existovali docela nedaleko Saigonu, hlavní americké základny, a to ve dvě stě padesát kilometrů dlouhém systému podzemních chodeb. Tři patra pod sebou, nechybí v nich nemocnice, kuchyně ani ložnice. Beze zbraní i dostatečného množství potravin se takto dokázali Američanům bránit po celu dobu války. V muzeu Cu Chi jsou k vidění i pasti původně určené pro zvířata. Jámy plné kokových bodců, nášlapné pasti a další zákeřnosti byli jedinou možností, jak se beze zbraní bránit Jihovietnamské armádě.

Američani zkusili použít psy. Odpovědí bylo používání amerických mýdel a oděvů z mrtvých vojáků. Zbytečné bylo i vyplavování. Skvěle vyspádované tunely odvedly vodu do okolních řek. Oblast Cu Chi tunelů se stala místem volného shozu bomb. Vraceli-li se bombardéry ze severu s jakýmkoliv zbytkem munice, odhodili ho právě zde. Nejúčinnější byl Agent Orange. Chemicky odstraněné stromy daly jižní armádě větší prostor s Vietcongem bojovat.

3. Hanoi Hilton

Američtí letci zajatí severní armádou končili v Hanojské věznici, která si vysloužila posměšný název Hanojský Hilton. Vznikl ale o mnoho let dříve už za dob francouzské kolonie. Dneska slouží jako muzeum s lehce propagandistickým charakterem. První část expozice návštěvníka přesvědčuje, jak zle se Francouzi k Vietnamcům chovali a ohromuje ho gilotinou a figurínami zničených Vietnamců. Vše dovršuje několik fotek vzniklých už za Vietnamské války. Američané na nich mučí mladé Vietnamky spolupracujících se severem. Po téhle důmyslné masáží vstupuji do závěrečného oddílu věnovaného americkým zajatcům. Ve vitrínkách jsou rozloženy cigarety, knihy a fotografie mladíků u vánočních stromečků. Na moderním LCD televizoru běží záběry z života letců. Společná mše, partička karet a téměř srdceryvné loučení s dozorci.

4. Bývalé císařské město Hué

Kameny v základech, pobíhající restaurátoři a pár krásných nových budov vonící čínskou architekturou. Tichým svědkem války je i bývalé císařské městečko Hué. Nádherný palác se díky drsnému bombardování změnil v hromady trosek. Ho Chi Minhovi také po jeho získání nějakou dobu trvalo než pochopil, co v nádherném paláci má, a začal do něj investovat. Sem tam se mezi naznačenými základy objeví krásně zrestaurovaná palácová budova. Ještě bude dlouho trvat, než budou všechny důsledky války odstraněny…

5. Cat Ba

Stoupám na nevysoký kopeček na ostrově Cat Ba tyčící se nad stejnojmenným městečkem. Příšerné dopolední vedro mění i ty krátké tři kilomentry na nesnesitelný výstup. Cíl je jasný, prohlídnout si jednu ze základen Severovietnamců. Poničená děla, zbytky munice a hlavně bunkry vybudované přímo uvnitř kopce jsou další připomínkou války. Dnes stojí na úplném vrcholku krásná kavárna s výhledem na jeden ze sedmi novodobých přírodních divů světa – zátoku Halong. Dalekohledem pozorujeme klidné skalnaté ostrůvky a život na plovoucích vesnicích mezi nimi. Jen těžko se dá uvěřit, že i tady se odehrávaly konflikty.

Nejširší nabídku průvodců a map Vietnamu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz