Oktoberfest po palestinsku

S izraelským i palestinským dobrým zvykem stojí auta zaparkovaná na všech možných i nemožných místech. Tak dlouho se proplétám davy, až dorazím k hlavnímu proudu, který mě zanese k nejdůležitějšímu místu dnešního dne. Na nevelké ploše je rozmístěno několik pivních píp, stánků s jídlem a velké pódium.

Pod pojmem Palestina si mnozí vybaví islamistické teroristy, kteří se odpalují v obchodech či restauracích a kážou o víře v toho správného boha. Avšak i zde, v těchto převážně muslimských krajích, je možné nalézt pivovar. Taybe je malé městečko ležící přibližně 30 kilometrů severně od Jeruzaléma. Jeho odlišnost je poznat již zdálky. Místo minaretu mešity vévodí městu zvonice kostela. Většina obyvatel města (z přibližně 1600 lidí) je křesťanského vyznání. Každoročně se festivalu zúčastní několik tisíc návštěvníků z celého světa. Tento rok doufají pořadatelé v překročení desetitisícové hranice.

Nejlepší pivo na Blízkém východě

Velká železná vrata slouží jako vchod a za nimi čeká jiný svět. Výrazná postava prodavače čaje upoutala můj pohled jako první. Ohromná konvice houpající se mu na ramenou a červený oděv byly v davu nepřehlédnutelné (myslel jsem si, že je to jen kvůli festivalu, ale postupem času mi podobně oblečení muži s čajem či kávou křížili v Palestině cestu celkem často). U stánků se prodával kebab, falafel, pečené masové kousky, arabský chléb a mnoho dalších místních pochutin. Nechyběla ani lokální řemeslná výroba, med či koberce. Hlavní atrakcí bylo samozřejmě pivo. Půllitru tmavé či světlé varianty Taybe stála 10 šekelů (cca 50 Kč). Pro někoho, kdo má tento zlatavý mok rád, pro mnoho Izraelců či pracovníků zahraničních ambasád z Tel Avivu, to byl ráj. Normální cena piva v hospodě či baru v Jeruzalémě je od 18 do 25 šekelů (90 – 125 Kč) za půllitr.

„Nejlepší pivo na Blízkém východě“ říká etiketa a také nápis nad samotným pivovarem. Bylo trochu problematické ve spleti ulic továrnu najít. Místní se ne moc lichotivě dívali na turisty s pivem v ruce korzující po ulicích. Nakonec se přeci jen smilovali a poradili.

Nejširší nabídku průvodců a map Izraele a palestinských území (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Jediný pivovar na palestinském území

Pivovar byl založen dvěma bratry Nadimem a Davidem Khoury v roce 1995 jako první a do této doby jediný na Palestinském území. Dveře otevřela ochranka a já společně s několika dalšími byl vpuštěn do výrobny. Prostor nebyl moc velký a ani po důkladné prohlídce mi nebylo jasné, jak dokáží vyrobit a zabalit 600 000 litrů piva ročně. „Používáme bavorský recept a český chmel,“ informovala naši skupinu místní průvodkyně. S lehkým pocitem hrdosti se moje oči rozběhly po výzdobě na stěnách a objevily desítky pivních etiket z celého světa. Nechyběly mezi nimi ani ty české.

Většina produktů se spotřebuje přímo v Palestině. Odběrateli jsou především křesťanské minority žijící ve velkých městech na západním břehu Jordánu, jako je například Betlém či Ramallah. Podstatně menší část míří na vývoz, a to jak do Izraele tak i ještě mnohem dále do Evropy či Asie. Mezi největší zahraniční nákupce patří Japonsko, Chile nebo Švédsko.

Kdo udrží tuplák?

Během mé návštěvy pivovaru se na pódiu vystřídalo několik kapel z různých koutů světa, například z Brazílie či Japonska. Přišel jsem akorát v čas k soutěži. „Kdo se nebojí změřit síly, ať přijde na jeviště“ vykřikoval moderátor. Stačilo několik málo minut a už bylo připraveno šest mužů a každý měl u nohou tuplák naplněný až po okraj pivem. Úkol se zdál na první pohled lehký. Stačilo udržet sklenici v natažené ruce déle než soupeři. Avšak již po pár vteřinách se v obličejích soutěžících objevilo napětí a někteří již začali vzdávat. Vítěz byl znám, odnesl si svoji cenu a vystřídali ho další. Za odpoledne se tak protočilo asi 40 soutěžících, včetně několika žen, které měly svoji vlastní kategorii.

Svátek alkoholu

Mezi návštěvníky bylo velké množství cizinců. Kupodivu na tomto „svátku alkoholu“ nechyběli ani místní muslimové, kteří sice nepili, ale i tak si užívali příjemného dne. I kvůli nim přišel pivovar Taybe na trh s nealkoholickým pivem. „Není možné srovnávat místní Oktoberfest s tím mnichovským, oba jsou naprosto jiné. Palestinský je svůj, jen se stejným jménem“ dodává na závěr německý dobrovolník z Mnichova žijící v Jeruzalémě Flo Bieringer.