Hořejší jezero je největší z pěti Velkých jezer. Ta zbylá ale nejsou na pohled o nic menší ani ošklivější. Třeba hned to vedlejší, Huronské jezero, nabízí krásnou zátoku Georgian Bay s tisícem malebných lagun a ostrůvků.
Když si to štrádujeme okolo French River, jedné z mnoha řek ústících do Huronského jezera, necháme se zlákat k plavbě, tedy spíše splavování řeky, což je přeci jen menší dřina než únavné pádlování po jezerech.
Hned po prvních kilometrech třídenní plavby poznáváme náš omyl – řece se moc téct nechce. Krom jednoho vodopádku a jedné peřeje je to, řečeno ve vodáckém slangu, pěkný „volej“. Je s podivem, že ač se French River zuřivě klikatí tu na východ, tu na západ, celé tři dny plujeme neustále proti silnému větru. Malá říčka, která si složitě prorážela cestu prostředkem úžasných skal, se co chvíli rozlévá v solidní jezero, aby se pak zase proměnila v potok široký sotva na naší kánoi – občas není jednoduché najít cestu dál.
Břeh je posetý přírodními kempy. První den volíme opuštěný plácek na romantickém ostrůvku. Večer nastává ideální doba pro rybolov, který je však jen málokdy korunován úspěchem. Další den odbočujeme na jinou říčku, která nám díky malému spádu dovoluje vrátit se zpátky tam, odkud jsme vyrazili. Jen je potřeba přenést loďku proti proudu okolo divokých a několik desítek metrů vysokých peřejí.
Ontarijská riviéra
Kánoi vracíme do půjčovny a další dny frčíme dál na jihovýchod okolo Huronského jezera až k Honey Harbour, zálivu v samém středu národního parku Georgian Bay. Odtud lodě míří na ostrov Beausoleil s úžasnými plážemi a výhledy ne jezero. Bohužel ostrovu náleží přízvisko ontarijská riviéra, a je opravdu doslova obsypané luxusními jachtami. Vylézt na břeh jsou naštěstí zbohatlíci moc líní, takže jsme na ostrově celkem sami. Tedy pokud nepočítáme urostlého černého medvěda, který se nám v lese staví do cesty a sveřepě odmítá utéct, takže nám nahání trochu strach. Až náš hlasitý křik zachrání situaci.
U Lake Ontario, dalšího z Velkých jezer, leží metropole Toronto, které je se svými pěti miliony obyvatel největším kanadským městem. Pohled z loďky, která nás převáží na nedaleké ostrůvky Toronto Islands, na siluetu města je nezapomenutelný. Mimo jiné i díky 553 metrů vysoké CN Tower, donedávna nejvyšší stavbě světa.
Nejširší nabídku průvodců a map Kanady (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Metropole Toronto
Všude kolem čile probíhá výstavba – Toronto tu sice stojí už 250 let, ale ze svého konzervativního a provinčního vzhledu se probralo až před pár desetiletími a od té doby se neustále něco buduje. Dneska má také pověst nejkosmopolitnějšího města Ameriky.
Desítky starých budov v centru Toronta konečně dávají poznat, že má Kanada nějakou historii. Mimo pěkného parlamentu je tu k vidění starobylá univerzita a zajímavá stará radnice. Hned vedle ní stojí radnice nová, ze 60. let, jejíž neuvěřitelná obludnost asi má dát té staré ještě více vyniknout. Architekt nové radnice a náměstí, Viljo Revell, měl původně ještě monstróznější projekt, který počítal se zbouráním staré radnice, ale uvědomělí obyvatelé Toronta ho naštěstí zastavili.
Další velká jezera
Nejjižnější z pěti jezer, Erijské, leží rovněž z části v Kanadě a z části v Americe. Bohužel je velmi znečištěno průmyslem. Zapomenout není radno ani na Michigenské jezero, které ale jako jediné leží celou svou rozlohou na území USA. I tohle jezero ale bohužel není zrovna nejčistší.