Válka, malá rozloha, politická nestabilita, nezajímavost země a složitá dostupnost. To všechno jsou důvody, proč některé země mají méně turistů než jiné.
Cestovatel Gunnar Garfors proslul nejen tím, že dokázal navštívit 5 kontinentů během jediného dne, ale sestavil také žebříček zemí s nejmenším počtem turistů za rok na základě statistik World Tourism Organization UNWTO. (Stát s nejméně turisty najdete na konci článku.)
25. Dominika: 73 000 turistů
Nepleťte Dominiku s Dominikánskou republikou! Obě země jsou ostrovními státy Karibiku, ale jsou absolutně odlišné. Dominika má pouhých 73 000 obyvatel, tedy stejně jako turistů za rok. Není divu, že tak malý stát více návštěvníků ani není schopen pojmout.
24. Čad: 71 000 turistů
Politická nestabilita a neustále nepokoje jsou hlavním důvodem nízkého počtu turistů. I přesto země láká třeba lezce, kteří sem vyrážejí za největšími skálami na světě, často ale s patřičným ozbrojeným doprovodem.
23. Středoafrická republika: 54 000 turistů
Tahle země jednoduše není známá a navíc patří mezi nejchudší v Africe, cestovatele to sem zkrátka netáhne.
22. Lichtenštejnsko: 53 000 turistů
Hlavním důvodem nízké návštěvnosti je zkrátka malá rozloha země. Přispět k tomu může ale i to, že nemá vlastní letiště.
21. Džibutsko: 53 000 turistů
I špinavá pouštní země vás dokáže oslovit, a to třeba zajímavými potápěčskými lokalitami.
20. Sierra Leone: 52 000 turistů
O téhle zemi se prostě nemluví pozitivně. Zkuste ji ale objevit a přineste důvod, proč sem jet!
19. Tonga: 45 000 turistů
Osamělá zemička uprostřed Pacifiku je sice nádherná, ale odevšud docela zruky. Ale jedete-li na Nový zéland či do Austrálie, možná by si návštěvu zasloužila. Korálové útesy okolo vás naprosto dostanou!
18. Východní Timor: 40 000 turistů
Východní Timor je stále dost nebezpečnou zemí, až se ale politická situace uklidní, nádherná místa pro treking sem určitě přivedou mnohem více návštěvníků.
17. Bhutan: 37 000 turistů
Tentokrát může byrokracie za poměrně nízký počet turistů. Složité získávání permitů a víz a navíc povinný průvodce do některých oblastí je jedno velké mínus. Nicméně místní hory za to přece jen stojí!
16. Severní Korea: 35 000 turistů
Není co vysvětlovat. Jeden z nejdrsnějších režimů v současném světě o turisty nestojí.
15. Libye: 34 000 turistů
Politické problémy jsou častým tématem médií, je jasné, že do podobné země se lidé nepohrnou.
14. Guinea-Bissau: 30 000 turistů
Malá zemička v západní Africe nedisponuje dobrou infrastrukturou ani leteckou dostupností.
13. Mauritánie: 29 000 turistů
Písek a nomádi – tohle se zdá mnohým lidem málo. Na druhou stranu hřbitov lodí na severním pobřeží je opravdovým lákadlem!
12. Federativní státy Mikronésie: 26 000 turistů
Nádherné místo, ale je zkrátka hodně daleko a „opuštěné“ v Pacifiku.
11. Šalamounovy ostrovy: 23 000 turistů
Dostat se sem chce značné organizační schopnosti a nemalý finanční obnos, takže tohle není pro každého.
10. Afghánistán: 17 500 turistů
Další země, u které netřeba mnohých vysvětlení.
9. Komory: 15 000 turistů
Těžko hledat důvod, když tahle země není zásadně daleko, s krásným mořem, přátelskými lidmi a dobrým jídlem. Snad strach z malárie?
8. Svatý Tomáš a Princův ostrov: 8 000 turistů
Malý ostrovní africký stát turisté ještě neobjevili.
7. Turkmenistán: 7 000 turistů
Gunnar Garfors tvrdí, že tahle země je prostě „crazy„, ale právě proto byste ji měli vidět.
6. Rovníkova Guinea: 6 000 turistů
I tady je prý hlavním problémem byrokracie a víza. Nicméně jediná španělsky mluvící země v Africe? To zní zajímavě!
5. Marshallovy ostrovy: 5 000 turistů
Peníze, peníze, peníze. Dostat se sem není zadarmo. Milovníci potápění, ale stejně neodolají.
4. Kiribati: 4 700 turistů
Odlehlé, malé a neznámé. Stačí ale vidět pár leteckých snímků těchhle ostrovů a zařadíte si je mezi své „must see“.
3. Tuvalu: 1 200 turistů
Naprosto stejné problémy jako na Kiribati.
2. Somálsko: 500 turistů
Válka, násilí, extremismus, strach. Somálsko je zkrátka pro turisty velmi nebezpečné. Věřme, že se situace bude vyjasňovat.
1. Nauru: 200 turistů
Pouhých 21 kilometrů čtveterčních má tato malinká zemička v Pacifiku. 200 turistů je vlastně skoro úměrný počet.
Zdrojem informací je článek The 25 Least Visited Countries in the World.
Chybí tady Súdán, Zimbabwe a určitě se najdou i jiné země. 🙁
Jenom Victoriiny vodopady samotne v Zimbabwe maji tisice navstevniku. Do Sev. Sudanu se jezdi, do Jizniho moc ne 🙂
Pravda plno dalsich zemi chybi, treba Angola.
Jako jeden z prvních jsem si četl tento článek v originále (garfors.com), a u Východního Timoru je zde napsané, že je nebezpečný, ale G. Garfors na svém webu v angličtině napsal, že hodně lidem přijde nebezpečný. Je pravda, že např. Moldavsko nebo Kosovo tady chybí.
Nějaké tyto země jsem navštívil a souhlasím s ním.
Určitě jsou i další země vhodnými adepty do tohohle seznamu. Díky za tipy.
Mně to příjde věrohodné. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit Nauru a Tuvalu, kde jsem byl téměř jediný cestovatel.
Kiribati je opravdu pěkné, ale na delší pobyt to není. Šalomounovy ostrovy a Tonga jsou už jiné, tam je to pěkné.
Na další země ze seznamu mám zacíleno! Tak už se tam těším.
„16. Severní Korea: 35 000 turistů
Není co vysvětlovat. Jeden z nejdrsnějších režimů v současném světě o turisty nestojí.“
Stojí o ně, ovšem v „ideologicky kontrolovatelné“ mířě… vždyť i severokorejští soudruzi potřebují valuty 🙂
Zde je seznam podle Světové banky.
http://data.worldbank.org/indicator/ST.INT.ARVL?order=wbapi_data_value_2011+wbapi_data_value+wbapi_data_value-last&sort=asc
Určitě tam bude také v první dvacítce figurovat Kongo.
Možná by stálo za to, aby se ozval někdo, kdo v některé ze zemí přeci jen byl. Cestopis od Jana jsem četla. Super cesta, měls na to dost času, ty se máš.
Renáto, čas na cestování je důležitý, to je fakt. Pokud letím někam daleko, snažím se na to vyšetřit spoustu času.
Bohužel, jsme zaměstnanci (dnes spíš bohu dík), takže i s 3. týdny máme v práci skoro problém. Navíc si každý myslí, že jsme milionáři, ale že člověk vleče krosnu, stan, vstává ve 4, je spocený, utahaný, … to nikdo nevidí. Ale za ty zážitky to stojí, ty mi nikdo nevezme. S tím určitě všichni tady souhlasíme.
Chci ti napsat. Zajímá mě, které ostrovy by se daly za ty 3 týdny stihnout. na každém snad stačí 2,3,4 dny pobýt. Někam létá letadlo 1,2,3x týdně. Ještě jsem to nestudovala. Zatím šetřím. 🙂
Renčo, i já jsem zaměstnanec. A na dlouhé dovolené si střádám dny i dva roky (naštěstí můžu část dovolené převádět). Stále čekám na tvůj email. Jinak takto narychlo doporučuji s Korean Air na Fidži (poměrně levná a slušná společnost) a pak navštívit Tuvalu (stačí bohatě dva dny), Samou (taky týden, jako Fidži) a k tomu třeba Tongu (týden). Fidži je velkou křižovatkou Oceánie. Záleží, co chceš v Tichomoří dělat. Mail bude lepší, ať to tady neplevelím.
Nesouhlasím však s tím, že na Šalomounovy ostrovy je těžké se dostat. Neměl jsem s tím žádný problém. Země je pro nás bezvízová a letadla létají pravidelně a spolehlivě. A země samotná není zas tak drahá. Jsou v Oceánii i dražší.
O mé návštěvě souostroví Tonga jsem něco napsal tady (hlavně ten 3. příspěvek od konce):
http://www.hedvabnastezka.cz/diskuse/oceanie/tonga-levna-dovolena-/
to se divim ze tu neni Vanuatu. Na zelande vsichni tvrdili ze Tonga je komercni at jedu radsi na Vanuatu…
18. Východní Timor: 40 000 turistů
Na Timoru jsem 2 měsíce pracoval a měsíc cestoval. Řeči o nebezpečí jsou kecy. Tohle fakt nepochopím. Jestli tam není problém spíš v tom, že tam létá asi 5 letadel za týden 😉
jen jestli to s tou severní koreou není trošku jinak, třeba jako na kubě, kam nesměli cestovat američané, protože jim za to hrozilo doma ve svobodných USA trestní stíhání 🙂 stejně jako firmám, které tam chtěli natáhnout internetový kabel pod mořem 🙂
Příště by chtělo ověřovat než opisovat z nějakých rychlých zdrojů:
Guiné Bissau je dostupná letecky v pohodě z Evropy přímými lety TAP Portugal a na ostrůvcích Sao Tomé e Principe turistika normálně běží, jelikož se tam nacházejí krásné 5-hvězdičkové hotely (Miramar by Pestana, Pestana Equador).
Zatímco Pakistán a třeba takové Kosovo jsou určitě bezpečným rájem pro turisty a horolezce…
Článek je založen na statistikách World Tourism Organization UNWTO. Ať to vypadá, jak chce, čísla mluví za vše 🙂
Zajímavá statistika a hodnocení pokud jde o „oficiální“ výmysl WTO a ne osobní hodnocební Gunnara. Třeba Džibuti mi vůbec nepřipadá jako špinavá pouštní země, dotyčný co to takhle hodnotil je opravdu asi odborník a seděl mimo mísu…
TAP už do Guiney Bissau nelétá. Nejlepší je letět přes Maroko
Východní Timor na naprosto bezpečnou zemí (už cca od roku 2008). Od roku 2015 navíc pro občany EU bez vízové povinnosti a celkem snadno dostupná z Bali. Turisti tam zatím opravdu téměř nejsou, ale to se asi hodně rychle změní.
Zirafo, a byl jsi na Sao Tome e Principe? Tam ta turistika opravdu neni tak rozsirena, prestoze tam jsou 5 hevzdickove hotely. Nejvis tam jezdi Portugalci, z nostalgie mj a potom par jinych turistu. Ale tak moc jiních neni. Ja tam byla 3x takze vim o cem pisu LOL
P.S. a doufam, ze tak rozsirena turistika tam nebude nikdy aby ostrovy nebyly turisty zniceny
naprosto zbytečný článek.to už lepší wto zkopírovat,bez „vysvětlujících“ poznámek.to je něco jako když mi vysvětlují v čt co si mám myslet o sýrii…..hedvábná stezko!!máš na víc!!!
nachičevan je taky dost z ajimav ý
Tip měsíce: Etiopie
Mezi vlky a vrcholy: výprava do jedinečné přírody Bale Mountains
Cesta časem: Kmeny a tradice Údolí řeky Omo
Prořezané rty, skarifikace i deformování lebek. Význam tělesných modifikací u etiopských Mursiů
Knižní tipy
Olinalá: poklad na konci světa
SOUTĚŽ: Co je nového v JOTA, aneb cestování s knihou. UKONČENO
Nové články
Olinalá: poklad na konci světa
Neznámá Mauritánie
Vánoční trhy od Brém až po Berlín.. a mnohem dál
Vybavení na cesty
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Darn Tough BEAR TOWN MICRO CREW
Turistická ponožka s neotřelým designem a doživotní zárukou, na každou štreku.