zkušenosti s ajob

Nedá mi to a musím též reagovat, když čtu zdejší zkušenosti lidí s firmou AJOB.cz. Před dvěma měsíci jsem na stránkćh Ajob.cz narazil na nabídku práce v Anglii ve městě Warrington, ve skladu Mark and Spencer. Vše probíhalo naprosto v pořádku, komunikace s agenturou byla naprosto bezproblémová, ovšem jediné, co mě tak trochu zaráželo bylo, že smlouvu o zprostředkování poslali e-mailem (tudíž s okopírovaným podpisem) a ve stejném formátu požadovali i zasílání dokumentů ode mě. Nicméně vše proběhlo v pořádku a cca týden před odletem jsem dostal telefonní kontakty na ostatní zájemce, kteří letěli ve stejném termínu, abychom se mohli před odletem sejít jako skupina. Po příletu nás na letišti v Manchesteru měl čekat člověk, který nás měl odvézt do ubytovací kanceláře, kde jsme měli složit deposit na bydlení a nájem na dva týdny dopředu. Člověk, který nás na letišti čekal, byl jakýsi velice nepříjemný Polák, který pro skupinu pěti lidí přijel osobním autem, do kterého se sice pět lidí jakž takž vtěsnalo, ovšem už neměl prostor pro zavazadla. Tudíž, až si zanadával, tak jednomu z nás navrhl, ať počká na letišti, že až nás odveze, tak se pro něj vrátí. Ovšem po prvním dojmu, který na nás tento exot zanechal, jsme na toto nepřistoupili a raději jsme se i s pěti dvacetikilovými kufry do onoho auta nějak vtěsnali. Po cca hodině cesty, kdy jsme byli v autě napáskovaní jak sardinky, jsme konečně dorazili do Warringtonu před místo, kde sídlila ona ubytovací společnost. Jakýsi prapodivně působící Slovák od nás vybíral peníze a vypisoval „daňové doklady“, které by zřejmě byly z právního hlediska neplatné. Ale což, ve Warringtonu jsme byli, zaplaceno jsme měli, takže už nás jen čekal rozvoz na místa, kde jsme měli být ubytováni. Byli jsme rozděleni do dvou skupin po dvou lidech+ jeden sólista a vždy nás onen Polák po těchto skupinkách rozvážel. Zarážející na tom bylo, že absolutně nevěděl, kam má jet, celou cestu mlátil do GPS a nadával jak vzteklej, takže cca tříkilometrová cesta trvala asi hodinu. Nakonec jsme ale úspěšně dorazili na místo a byli jsme ubytováni. Tím stylem, že onen Polák bez skrupulí otevřel dveře a bez zaklepání, nebo zazvonění vlezl až do druhého patra, kde nás nechal a odjel i přesto, že si do poslední chvíle vůbec nebyl jist, jestli jsme vůbec na správné adrese. V domě již byla ubytována hrstka Maďarů, kteří absolutně netušili, že má někdo přijet a tudíž nebyl žádný pokoj uvolněný, takže jsme první noc museli strávit na matracích v obýváku a počkat, než se s tím zbytek obyvatel domu nějak popere a uvolní místnost. Před odletem nám bylo řečeno, že nádobí si nemusíme vozit, že kuchyň je plně vybavena a že v domě budou peřiny a polštáře, tak ať si přivezeme jen povlečení. Raději jsem nenechal nic náhodě a vzal si s sebou pro jistotu i spacák a dobře jsem udělal. Peřiny se vůbec nekonaly a žádné erární nádobí v kuchyni také nebylo. Nejúžasnější bylo, že jsme dostali do dvojice pouze jeden klíč od vchodových dveří, které ale stejně nešly zamykat. Postupně se situace v domě vyřešila, každá dvojice měla svou místnost, jen jsme byli zezačátku trochu skeptičtí k onomu (ne)zamykání dveří. Na konci každého týdne (pátek, bez vyjímky) jsme museli jít do oné ubytovací kanceláře zaplatit nájem (činil 70 liber). Co na tom, že v pátek odpoledne jsme teprve od zaměstnavatele obdrželi šek, který jsme si zpravidla v pátek už neměli čas nikde nechat proplatit. Asi třetí týden, kdy jsme měli páteční odpolední směnu se stala zajímavá věc. Kvůli tomu, že jsme byli v práci jsme nebyli schopni dojí zaplatit nájem onen den, tudíž jsme si řekli, že tam půjdeme v sobotu, kdy jsme měli mít volno. Když jsme se po práci vrátili domů, tak naši maďarští spolubydlící nám vyděšeně líčili, že tam vlítla dvojice jakýchsi obtloustlých Poláků (opět bez jakéhokoliv zaklepání nebo zazvonění) a ptali se, kde jsme. Prý tam udělali docela slušné dusno z toho, že jsme nebyli zaplatit nájem (měli jsme v plánu jim nejdříve zavolat, že se s platbou o den zpozdíme, ale polsko/slovensko/litevští hoši jaksi pozapomněli uvést na ubytovací smlouvu telefonní číslo do té jejich povedené kanceláře)a vyhrožovali jim, i když s tím neměli nic společného. Zřejmě to byly jakési jejich gorily, které chodí lidi zastrašovat, aby platili. Postupem času, kdy jsme týden co týden chodili platit nájem a sledovali, jak ty peníze jakýsi další Polák s nohama na stole místo do sejfu háže do šuplíku plného peněz, který nebyl nijak zabezpečený a vypisuje pofidérní doklady, na které vždy uváďel jen křestní jméno a neúplnou adresu, jsme došli k závěru, že se zřejmě jedná o jakousi pololegální, ne-li nelegální ‚společnost‘, zřejmě východoevropskou mafii a já si pro jistotu pořídil elektrický obušek, kdyby se opět přihodilo podobné neohlášené vpadnutí do domu. Jen pro porovnání- nájmy PLNĚ zařízených domů o 3-4 místnostech se dvěma koupelnami včetně energií se v Anglii pohybují v rozmezí 500-700 liber za měsíc. Nás je dohromady 7 v domě o čtyřech místnostech, který je zčásti v havarijním stavu a každý z nás platí týdně 70 liber. Což číní 490 liber za týden, čili více než 1900 liber (!!!!) za měsíc. Což je obyčejná lichva. Dále nám bylo před odletem od agentury, přímo od pí. Vybíhalové, sděleno, že v rámci platby agentuře je obsažen poplatek za zařízení bankovního účtu a vyřízení dalších nezbytných formalit (měl se s námi sejí člověk, který nám měl pomoci se zařízením většiny byrokratických nezbytností v zemi). Ovšem na místě nikdo o ničem takovém nevěděl a vše jsme si ve finále museli zařídit sami, což znamenalo braní si ihned zezačátku volna v práci, abychom vše mohli zařídit a prokousat se neskutečným byrokratickým kolotočem, aniž by nám někdo vysvětlil, jak to vlastně s vyřízením nezbytné dokumentace v zemi chodí. Nyní tu pracuji již třetí měsíc a v nejbližší době bychom se měli stěhovat do nového domu o stejné rozloze, ale za normální místní nájem, takže se snad věci brzy obrátí k lepšímu. Doufejme…

Abych to shrnul:
POZITIVA:
-dobrá komunikace ze strany agentury (před odletem)
-zajištění práce a ubytování
-zajištěn odvoz z letiště (i když…jak se to vezme)
NEGATIVA:
-nedodržení několika bodů smlouvy
-smlouvy, včetně podpisů, posílány jen tak e-mailem, nebo ofocené v obálce poštou (tato forma je právně naprosto nepřijatelná)
-slíbená výbava domu neodpovídala skutečnosti
-spolupráce s pofidérní ubytovací společností, jejíž praktiky se neliší od praktik mafie
-neskutečně nepříjemné jednání ze strany ubytovací společnosti
-neskutečeně přemrštěná cena za bydlení
-dům ve velice špatném stavu (o zamykání vchodových dveří nemluvě)
-po telefonické stížnosti hrála agentura „mrtvého brouka“

Tak nevím….jsem tu, bydlím a pracuji, ale sami si podle této recenze můžete udělat obrázek, jestli do toho jít, nebo ne. Hodně štěstí:)