„Z dusného chicagského vzduchu utekl jsem do volných pralesů – puška stala se mi družkou, Michiganské jezero přítelem – a večerní hvězda tonoucí ve vodách jako slza vinoucí se po ztemnělé tváři jest mi milenkou,“ psal 27. 8. 1868 do Prahy začínající básník Josef Václav Sládek.
Sládkova první cesta do USA
(* 27. 10. 1854 Zbiroh, † 28. 6. 1912 temtéž) – český básník a překladatel
Nedostudovaný kněz a pozdější student přírodních věd se vypravil do Spojených států amerických, aby zde poznal situaci Čechů, kteří se již dříve, v touze po lepším životě, vystěhovali do Ameriky. Přál si, kromě jiného, seznámit se s americkým systémem demokratické vlády. Do USA odcestoval v době, kdy rakouská policie sledovala při národních demonstracích jeho vystoupení proti politice vídeňské vlády.
Pro cestu do Ameriky Sládka získal V. Náprstek, který za oceánem pobýval v letech 1848–58. Počátkem června 1868 se Sládek rozloučil s rodiči a přáteli a přes Drážďany, Berlín, Magdeburk a Hannover dojel 26. 6. do Brém. Dříve než nastoupil na zaoceánskou loď, která ho měla dopravit přes Atlantik, zajel do jižního Německa a Švýcarska. Na Husových oslavách v Curychu (7. 7.) pronesl patetickou řeč, kterou se zařadil mezi představitele radikální české mládeže. Vrátil se na severoněmecké pobřeží a 18. 7. opustil na lodi Hermann Brémy. Po zastávce v Southamptonu pokračovala Sládkova plavba oceánem; loď zakotvila v New Yorku až v posledních červencových dnech.
Pokračoval vlakem do „dřevěného a blátivého Babylonu na Michiganském jezeře, města Chicaga.“Odtud jel dále do Racinu, které bylo střediskem početné české menšiny podobně jako osada Kewaunea. Při zdejším pobytu se Sládek věnoval studiu přírody a divoká krajina mu sloužila jako inspirace k rozsáhlejší próze Od jezera Michiganského a k řadě veršů, zejména k básni Na hrobech indiánských (1870).
Život mezi českými vystěhovalci
Po návratu do Chicaga měl v říjnu 1868 příležitost sledovat volby amerického prezidenta a členů Kongresu. Po čase se uchýlil do osady Caledonia, kterou čeští evangeličtí vystěhovalci nazvali Nový Tábor. Vyučoval zde na nově založené české škole a spolupracoval s českoamerickými časopisy. Zabýval se sbíráním rostlin pro Muzeum království českého, o čemž svědčí dopis z 2. 2. 1869, který naznačuje i další Sládkovy cestovní plány: „Sbírání mé v končinách těchto bylo by tedy bylo zbytečným, i odeberu se v nejkratší době do Texas, odkud bude mi možno zjednati Museu rostlin zde i v Evropě málo známých.“
S nevelkou hotovostí Sládek počátkem února 1869 v Racinu nastoupil do vlaku, směřujícímu na jih. V St. Louis nastoupil na parník a po Mississippi se dopravil až do New Orleansu. Podél pobřeží Mexického zálivu pokračoval do Galvestonu a odtud do Houstonu. Přibližně v polovině března 1869 pěšky dorazil do San Antonia. Poznal a zaznamenal těžký život evropských vystěhovalců v řídce osídlených končinách: „Prohání se tu ještě Indián a na vlastní oči viděl jsem vyšlapané indiánské stezky, když indiánskou střelou poraněný kůň odnášel mne na sever.“
Na přelomu října a listopadu 1869 se Sládek vrátil mezi Čechy do severnějších oblastí USA. Jako nádeník se po Mississippi plavil do St. Louis (23. 11.). Převzal zde redakci Národních novin, které vyplňoval vlastními články. Ve své práci pokračoval i po přestěhování Národních novin do Chicaga. Zvolna se ale chystal k návratu domů. Jeho rozhodnutí urychlily zprávy z Evropy, kde se začínala válka mezi Francií a Pruskem. V červnu 1871 se Sládek navrátil do Čech.
Výsledky Sládkova putování
Výsledkem Sládkovy cesty po Spojených státech byly překlady děl amerických spisovatelů H. S. Longfellowa (Píseň o Hiawathě, 1872) a Brett Harta (Kalifornské povídky, 1874). Americké prožitky se odrazily ve verších sbírek Básně a Světlou stopou (1881). Staly se inspirací pro cyklus obrazů Mikoláše Alše Živly, které zachycují smutek nad vymíráním Indiánů. Sládkovy verše a fejetony, které vznikly v době jeho amerického pobytu, soustředili vydavatelé jeho díla v knize Americké obrázky.
• Polák J.: Americká cesta J. V. Sládka. Praha 1966.
Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri
